Tak nám zanalyzovali mýtné, paní Müllerová! A skoro zadarmo! Nedávno tiskem proběhla zajímavá zpráva – Praha by chtěla roku 2015 zavést mýtné za vjezd do historického centra a omezit tak „dopad dopravy na životní prostředí, historické památky a život obyvatel hlavního města". Inu, proč ne – kdo někdy musel v době dopravní špičky projíždět přes Újezd a Malou Stranu, ten jistě chápe, že regulace je nutná. Nicméně je zde několik „ale", nad kterými bychom neměli mávnout rukou. Jak se říká – o peníze jde až v první řadě a tato studie stála, dle informací uveřejněných v Hospodářských novinách z 21.10.2009, pouhých 30 miliónů korun. Ano, čtete dobře, studie – nikoliv celý systém. Ten přijde na něco přes miliardu…
O mýtném v historickém centru se jedná již od roku 2004 a primátor Bém z něj udělal dokonce jeden ze stěžejních bodů své kandidatury. Nicméně jeho zavedení je relativně složitý proces, nejen technicky, ale zejména legislativně, a není proto divu, že si magistrát hlavního města Prahy objednal podrobnou analýzu u prestižní společnosti Deloitte. Tato analytická společnost pracuje pro největší nadnárodní korporace a výsledky jejich studií a auditů mají status nezpochybnitelnosti a maximální prestiže. Přesto je ale třicet milionů částka, nad kterou nelze mávnout rukou a velice mne zajímalo, co za ni Praha získala.
Analýza pod lupou
Ponechme stranou fakt, že magistrát hl.m. Prahy (kachna nebude raději nikoho jmenovat přímo, přišla by o peří) si u této top-class společnosti objednává pomalu i analýzy počtu holubů sedících po sedmé hodině večerní na Orloji a podívejme se na objektivní skutečnosti.
Ze stenozápisů jednání (viz. http://magistrat.praha-mesto.cz/Urad/ ) snadno zjistíme, že studie byla společnosti Deloitte zadána před více než rokem – konkrétně zápis z 15.5.2008 se zmiňuje o „informativní prezentaci výsledků, kterou je ale potřeba dále rozpracovat" a definitivní výsledek byl magistrátu předložen v lednu a následně koncem srpna letošního roku. Oním výsledkem je cca 120 stránková práce, jejíž úroveň a závažnost kachně nepatrně připomíná „ztracené" disertace z plzeňských práv.
Obsahem práce je zhodnocení způsobů realizace mýtného, kalkulace nákladů, způsoby zpoplatnění a další relevantní data – jako předpokládané snížení provozu v zpoplatněné zóně, poměr průjezdů rezidentů a návštěvníků na frekventovaných trasách atd. Celkové závěry ale bohužel nevyhlížejí jako něco, co by si zasloužilo ocenění v řádech milionů, spíše jde o text, který by byl schopen napsat průměrný vysokoškolák za několik týdnů. Posuďte sami (převážně citace ze zprávy):
- Způsob zpoplatnění: Deloitte porovnává výhody a nevýhody systémů mýtných bran (vysoké náklady instalace, nutnost dovybavení automobilů vysílači atd.), satelitního systému (podobné výhrady, jako předchozí bod) a využití kamerového systému, kde uvádí nejnižší náklady a tento systém zvolila pro realizaci. Inu, na to by jeden nepřišel.
- Analýza optimální výše poplatku za vjezd do zóny – po několikastránkové argumentaci dochází k závěru, že optimální výše je 52 Kč a více. Což se rovná dvěma jízdenkám na MHD. Nepovídejte? Že by bylo tak náročné zjistit, že se vyplatí jet MHD, pokud bude levnější než mýtné?
- Doporučené zpoplatněné zóny jsou navrženy ve třech hlavních variantách – od malé, zahrnující jen historické centrum (P1, P2) až po velkou, zasahující od Palmovky po Smíchov. Doporučena je pak střední varianta s rozšířením na velkou „v budoucnu". Zejména poslední varianta vypadá, jako by si někdo vzal mapu Prahy a kružítko (střed kruhu = Národní divadlo).
- Zajímavé jsou i předpokládané efekty na redukci dopravy, které by se měly pohybovat okolo 20 – 30%.
Bude to levné
Jen zavedení systému by dle analýzy mělo stát cca 640 milionů korun (to je to „levné řešení") a ročně pak dalších 427 milionů jen za provoz. Zastavme se u té částky ještě jednou – něco málo přes miliardu korun za systém, který bude využívat stávajících kamer. Ano, návrh počítá s využitím 127 kamer kolem zpoplatněné zóny, které budou snímat a odesílat SPZ projíždějících automobilů. Tato data se pak porovnají s databází a naúčtuje se automaticky poplatek. Toť vše. Netuším, kolik je v současnosti v centru kamer a jakým software a hardware disponuje město Praha, ale i kdybychom přepokládali, že bude nutno naprogramovat celý systém na zakázku a pořídit výkonné počítače, tak se stále nemohu dopočítat. Dejme tomu 50 milionů na software (ano, standardní náklady násobím 50x), hardware dalších 50 mil. A teď tedy zbývá 127 kamer za 540 milionů? To bude u každé stát Julia Roberts?
A zaplatí se to?
Na základě této cenné zprávy se předběžně dospělo k závěru, že by mohlo být od 2015 zavedeno mýtné ve výši 120 Kč (30 Kč pro rezidenty) ve střední variantě. Mluvčí magistrátu Jiří Wolf následně uvedl, že tato výše poplatku by měla zaručit příjem ve výši „jedné miliardy a osmi set milionů ročně" – tento velice přesný odhad ale znamená průjezd cca 41.000 automobilů denně přes zpoplatněnou zónu (o rozloze 8,5 km2). A žádný z nich nesmí být rezident se slevou… Odpověď tedy zní – ano, zaplatí se to. Z daní.
Takže si to shrňme – za 30 milionů získalo město Praha čistě teoretickou analýzu zanedbatelného přínosu, za kterou ale stojí prestižní Deloitte, a která bude bezpochyby použita jako jeden z hlavních argumentů při obhajobě další, neskutečně předražené, miliardové zakázky pro, ehm, chtěla jsem napsat Kapsch, ale nenapíšu. Kdo by přece u nás odolal argumentu: „miliarda není mnoho, vždyť jenom studie stála 30 milionů!"?
Perlička na závěr – pan Ing. Březina, po realizaci této studie, prohlásil: „Když jsme zde mýtný systém probírali poprvé, konstatoval jsem, že celý problém tkví v legislativě. A po půl roce se ukázalo, že opravdu celý problém tkví v legislativě." Dejte mu prémii! Asi tak 20 milionů, vyjde to levněji než další analýzy…
Kachna by ráda něco dodala, ale nemůže, protože má plný zobák práce – posílá CVčko do Deloitte. Má skvělou kvalifikaci – zná každý rybník v Praze a proslýchá se, že za rok se bude dělat analýza říčného (mýtného na Vltavě).
Tak KVAK a držte mi křídla!
