A máme tady další díl našeho oblíbeného seriálu Vaříme se šibou! Dnes se vrhneme na poměrně jednoduchý, ale o to zajímavější recept, speciálně upravený pro nakrmení nenakrmitelné šiby a pohodlného starého mládence… Ano, základem úspěchu je tentokrát:
- nestrávit v kuchyni mládí
- nakrmit psa
- pochutnat si
- a nenechat v troubě půl výplaty…
Dnes se tedy podíváme na rychlé a chutné zapečené kuře se smetanovými brambory, sýrem, šunkou a několika drobnostmi navíc. A tentokráte i s bohatou obrazovou dokumentací :) Celková doba přípravy se pohybuje kolem jedné až dvou hodin – záleží na tom, jak rychle umíte loupat brambory a jak moc máte zvědavou šibu… Inu, jdeme na to!
Předem bych ještě varoval, že nejde o klasický recept, ale o modifikaci jednoho babiččina – úpravy spočívají zejména v omezení časové náročnosti a výskytu ostrých předmětů – přeci jen, nejsem z nejšikovnějších… Začněme klasicky – následující ingredience vystačí na 2-4 lidské porce (podle okolností a spotřeby, pro mne jsou to 4, pro strejdu maximálně 2 a to se ještě musí krotit…) a jednu šibí (zde měřeno dle Arčiho, který žere jak malé tele – půl kila masa denně). Takže připravme si:
- 500-600g kuřete (u mne obvyklé prsní řízky)
- 1kg brambor (raději menší)
- 200 ml sladké smetany na vaření
- 100g těstovin (pro šibu)
- 200g sýra (eidam), strouhaného (chcete-li se s tím strouhat, připočtěte si k přípravě cca 10 minut)
- šunku, na každý kus kuřete jeden plátek + rezerva pro šibu
- koření dle chuti – jakožto líný chlap používám jedno balení Maggi nápady: Smetana, žampiony, kuře
- dle chuti cokoliv dalšího :) (houby, lilek, osvědčilo se i rajče)
Tak a nesmíme zapomenout na sklenku vína nebo něco ostřejšího – chovatelé šib už tuší, že se nejedná o dochucovadlo ale nutnou podmínku nervové rovnováhy… Pěkně si připravíme všechny ingredience a uplatíme šibu prvním plátkem šunky (dá pokoj na cca jednu minutu, tak rychle…). Jo a předehřejeme troubu na 220 stupňů.
Nyní nás čeká nejnezáživnější část vaření – je třeba oloupat brambory. Doporučuji si krátit dlouhou chvíli konverzací se psem (který vám sice nerozumí, ale bude se tvářit chápavě, protože čeká na šunku) nebo zpěvem (v tom případě psa neuvidíte). Následně brambory nakrájíme na plátky (pro technické typy: cca 4mm silné) a věnujeme se smetaně. Lehce vmícháme koření (Maggi nápady :)) a případné další pochutiny. Cca 1/4 smetany následně nalijeme do pekáče (misky, či čehokoliv, co je po ruce (nedoporučuji šibí misku z umělé hmoty, špatně se zapéká)) a poklademe vrstvou brambor (cca do výše 2 cm).
Odeženeme zvědavou šibu (případně ji odlákáme šunkou):
A jdeme na kuře. Prsa očistíme a nakrájíme na 2cm silné plátky. Dbáme při tom, aby se nám podařilo odkrojit tak polovinu masa. Výsledkem by měly být 3-4 člověčí plátky a několik šibích “odřezků” (čti: nejlepší kousky masa). Nějak takto:
Zkontrolujeme, kde se nachází šiba. Při kontrole pečlivě dbáme, abychom se nacházeli mezi předpokládaným místem výskytu a připraveným kuřetem. Sice je to marné, ale nesmíme se vzdávat tak snadno! Po návratu do kuchyně, jelikož šiba není nikde k nalezení, raději ani nepočítáme, kolik nám zbylo kuřete a situaci taktně promlčíme. Budeme potřebovat dobré nervy, protože jdeme smažit. Na oleji nebo másle prudce osmažíme lidskou část kuřete. Jde fakt jen o rychlé protažení přes pánev, aby kuře zůstalo při pečení šťavnaté. Řekněme tak 30s po každé straně. Takhle je to správně:
A jdeme si hrát. Opečené kousky zabalíme do šunky, kterou lehce vysypeme sýrem (aby to drželo :)) Bacha, kuře je horké, nesmí vám spadnout na zem! Tam číhá šiba…
Stále ještě máte z čeho vařit? Super, takže člověk:šiba 1:0. Zamotané kuře položíme do pekáčku na brambory a mírně zasypeme sýrem (cca 1/3 sýra), poklademe zbytkem brambor a rovnoměrně zalijeme smetanou (všechna, co zbyla).
Tak, nejhorší je za námi, můžeme zakrytý (poklicí či alobalem) výtvor vrazit do trouby na 20 minut a věnovat se psékovi. Až se nám jej podaří odtrhnout od trouby (doporučuji vykroutit proti směru hodinových ručiček), odměníme jej za čekání a sami si asi taky zasloužíme panáka. Nakrájíme “zbytek” kuřete na kousky (před tím přeměříme rozpětí tlamy svého psa a pamatujeme, že šiba je schopná pozřít jen 20x větší kus masa, než je vzdálenost mezi čumákem a ocasem…) a dáme povařit (aby neztratilo chuť a neztvrdlo, házíme do vroucí vody, ne do studené). Po maximálně 5 minutách vaření scedíme. Vývar se ještě bude hodit.
Máme chvíli čas, tak se věnujeme šibě. Házíme míček, drbeme, uklízíme věci rozbité míčkem a tak podobně. A ani nevíme jak a 20 minut je za námi, jdeme pokračovat. Naši večeři zasypeme zbytkem sýra a vrátíme zpět, tentokrát již bez poklice.
Pečeme při 200 stupních (ano, ztlumíme troubu, a nemluvím o hlasitě se žrádla dožadující šibě) do zlatova (to je tak 35 minut). Mezi tím 2-3x lehce podlijeme vývarem (říkal jsem, že se bude hodit). A to máme nejvyšší čas připravit psékovi přílohu. Takže těstoviny uvaříme klasicky. Gurmáni mohou část vody nahradit vývarem, pak těstoviny sežere i ten nejvybíravější pes, ověřeno. No a hotovo. Pro nás vzniklo následující překvapení šéfa kuchyně:
A šiba? Těstoviny plus maso plus zbytek vývaru rovná se úspěch. A pokud vám ještě zbyla nějaká šunka, můžete se vyblbnut s ozdobením :D Jako já:
Tak dobrou chuť :) Mohu vřele doporučit, a Arči? Ten si taky nestěžoval. Vlastně stěžoval – že je toho málo:
Doporučuje se podávat tak hodinu před venčením, neb přežraná šiba zrovna aktivitou nehýří (o páníkovi nemluvě :))
Haha, zítra ovládám kuchyni. A psa zavírám na balkon (neb je zasklen (balkon, ne pes)). Neb ačkoliv se o šibu vážně nejedná, když vidí žrádlo, pohybuje se rychlostí atomu :)
Tak jsem dorazila z obchodu s ingrediencema a du to zkoušet….akorát šibice žerou všecko syrový takže pro ně vaření odpadá. Což ovšem neznamená, že nebudou asistovat a somrovat…..:)))
Mňam, to vypadá lákavě, dala bych si i tu Arčího porcičku :). Rexíkovi raději ukazovat nebudu, záviděl by.
Štěk pro wakowlk: šmarjá, jsem netušil, že podle toho někdo bude vařit :) Tak prosím o report výsledku, bude-li wlk schopen :) Držím tlapy!
Štěk pro banan: No, po té, co jsem to měl k večeři, obědu a večeři, si tu kalorickou bombu zase na čas odpustím :) Ale špatné to fakt není :) Copak Rexík? Už v pohodě? Nám otrnulo a včera se krásně serval s pitbullem… Ale přátelsky. Konečně narazil na někoho, koho může kutálet… Oba byli jak prasíci…
Štěk pro isch: :D Hmmm, mít balkon, jako že nemám, tak je vysklen… Přeci jen – cokoliv se postaví mezi Arčiho a dlabanec, a nemá odolnost 10cm titanového bloku, je ignorováno… :)
Štěk pro márty: wlk je schopen vždy a všeho…. oběd se zdařil a měl úspěch i u zbytku rodiny. Protože šiby jsou dvě a šunku nežerou ( mám za to, že je moc slaná) tak že jsme teda měli o hodně větší spotřebu kuřecího masa, ale co by člověk pro svý milášky neudělal. Recept jsem si dovolila obohatit o žampiony jejichž plátky jsem zabalila k masu a sýru do šunky. Ta tvoje fotodokumentace je fakt bezva, takže sem při práci postupovala jak starej kuchařskej mazák. No a závěr – bylo to ŽRÁDLO !!!!!!!! Více takových receptů !!!!!!!!!!
Štěk pro márty: Jéé,myslela jsem, že jste na běžkách a vy si doma cpete břucha :)) My na Šumavu nejeli, protože jsem nastydlá a v po letím do Afriky a zítra už musím začít dlabat antimalarika a bála jsem se,aby mě to neskolilo:((( bééé .Takže se Rexík musel alespoň pro dnešek spokojit pouze s fotbálkem v parku, ale také mu otrnulo – do parku se postranní ulicí blížil nějaký člověk se psem, ale jak Rexíka spatřil otočil se a šel pryč, náš malej si toho všiml a samozřejmě se za ním rozběhl, klíďo přes silnici… když jsem tam doběhla, pán držel svého psa za obojek ve vzduchu a Rexík stál pod ním a vrčel. Zahnala jsem ho zpět do parku, kde jsem se ho 30 minut zkoušela chytit – nejdřív po zlém, pak léčkou – hrála jsem si sama s míčkem i klackem a odcházela, schovávala se za strom apod. No ostuda.
Za chvíli zase jdeme ven, pořídila jsem si na venčení krásné barevné gumáky s vlčími máky :)
Taky jsme to taky zkusili, ale s malinkatou změnou, místo kuřecích prsou jsme dali kuřecí stehna vykoštěná. Odpadlo tím opečení, protože ta jsou šťavnatá i tak :o))) A naši šibáci ??? Ti dostali kuřecí masíčko s rýží :o))) Chutnalo jim taky :o)) Takže A´iri a H´anami zdraví Arčího + páníka a děkují za skvělý recept. Samozřejmě my taky!!
CHCEME DALSI RECEPT!!!!! :)
už se na tom pracuje :)
Jooo, já ci taky novej recepis! Nejlépe něco s tatarákem, ale to bych si pochutnala jen já a Arči. :-PP Co ještě dýchá, to nejíš, že? Muehehehe…:-P
no, když to nefuní moc hlasitě… :D to víš, starej mládenec si zvykne na všechno :D