A další výstava je za námi. Na národku do Brna jsme se těšili (dobře, já nejvíc) už pěkně dlouho. Jednak je v Brně poněkud přátelštější atmosféra než v Praze a hlavně – mohli jsme se po dlouhé době potkat s rodnou smečkou (teď tedy bráno z Arčiho pohledu) z Hvězdy Hané. Navíc Brno je domovským přístavem i pro Shiba Klub, takže se dala očekávat i první setkání s našimi hostiteli na klubovce ve Zbraslavi (už tento víkend, hurá!). No, zkrátka, rýsovala se před námi pohodová akce – a nutno podotkout, očekávání se naplnila :-) Ale vezměme to popořádku (ano, tentokrát to bude lehce delší :-)).
Brno je zlatá loď…
…za děvčaty z Brna choď… Tak nějak to zpíval Ivan Mládek, my jsme ale nejeli za děvčaty, ale za ubytováním. Než v neděli vstávat před pátou a na výstavišti celý den sedět na ježkovi nebo si podepírat víčka sirkama, raději jsme se vypravili již v sobotu navečer a zamluvili si ubytování. Jenže, ono se řekne, „zamluvit si ubytování“, ale to máte: sednout k internetu, vybrat si penzion (hotely jsme zavrhli, málokde povolí šibu na pokoji), probrat se ze mdlob nad cenou, zavolat, zkusit rezervovat pokoj – a tady existuje pět možností:
- týden předem jaksi není místo (nejčastější varianta)
- místo by bylo, ale na pokoj nesmí psi
- místo by bylo, ale jen v apartmánu za 1000Kč/noc/osoba – což není zrovna lidová cena (peníze skutečně netisknu, porád se mi nedaří trefit ten pravý odstín zelené…)
- místo je, ale avizovaných 10 minut na výstaviště je míněno za použití rakety země-vzduch (motat se ráno přes deset vesnic a celé Brno také není nejšťastnější řešení, zvláště, když máte navigační schopnosti poštovního holuba (týden po smrti))
- je volno, psy berou, cena nezdecimuje rodiný rozpočet na měsíc dopředu, výstaviště nedaleko – sci-fi…
A světe div se, na doporučení bývalého šéfredaktora (zastřelím jej časem), nakonec se podařilo ubytování najít! Bylo vyhráno. Co na tom, že nás k penzionu navigovala GPSka po ulicích, které tam nebyly. Co na tom, že ze tří přístupových cest byly čtyři rozkopané a neprůjezdné. Co na tom, že nás majitelka několikrát mile upozornila, že pes nesmí do postele, protože tam již někdo dostal alergický záchvat. Co na tom, že slíbené WC bylo společné pro všechny (tři) pokoje a …no, některé věci je lepší z estetických důvodů zamlčet… Co na tom, že pokoj velikostí a vybavením neměl šanci konkurovat kolejím na Strahově. Co na tom? Hlavně, že jsme dojeli zdrávi a Arči spokojeně usnul (na posteli).
Pokračování zítra…
