Je věc velice snadná. A se šibou snad i přirozená. No, zkrátka – už máme doma zase maroda a tentokrát si za to může sám. Jen co mu dorostla srst na hrudi, už mu otrnulo a začal zase prosazovat svůj šibocentrismus. V neděli jsme se vraceli z výletu na Kost (mimochodem úžasné, brzo napíšu) a v autě jel s námi ještě Bertík – pes neurčitého původu a velmi určité povahy (mazel neskutečněj). I přesto, že se ti dva spolu znají od štěněte a chodí spolu na procházky skoro každý den, tak Arčínkovi asi na dvanáctém kilometru definitivně šiblo a s vražedným výrazem v očích se rozhodl „toho druhého psa, narušitele“ vystrnadit z auta. No, celý souboj trval asi dvě vteřiny, ve kterých by oba aktéři donutili hlavního hrdinu romantické komedie Čelisti prchnout se staženým ocasem (což by mohl být u žraloka celkem zajímavý pohled…).
A výsledek? Během „rozhodující facky“ se Arčimu povedlo nabodnout tlapkou na Bertíkovo spodní zub (ano, už v napichovávání na zuby získává slušnou praxi), takže místo „Lampičky“ teď máme doma „Pajdu“. Jen trnu, co bude příště – tipnul bych útok na krokodýla, následovaný kupírováním ocásku…
A jaké z toho plyne poučení?
- Šibu neuhlídáš
- Každé šibě jednou šibne
- Na cvičák s ním
- Nakoupit obvinadla a desinfekci do zásoby…
Jo a opět tedy krátká veterinární vsuvka… K léčení prokousnuté tlapy budete potřebovat:
- Desinfekci na začátek
- Ponožku na nožku pro venčení (případně i v bytě)
- 3x denně koupel packy v heřmánku (tedy heřnánkovém čaji, samotný sušený květ je ke koupání nevhodný)
- Trpělivost, viz seriál Lampička
A teď mne omluvte, jdu si dát panáka…
