Šibí slovník

márty — Sat, 27 Sep 2008 08:49:00 +0000

Jelikož se mi množí žádosti o poskytnutí rad začínajícím chovatelům, zejména co se týče výcviku šibinek, rozhodl jsem se svá pozorování sepsat v sérii článků na toto choulostivé téma. Neříkám, že jsem „kdo ví jak zkušený chovatel“, šiba mne vlastní teprve dva roky a před tím jsem měl tak maximálně křečka (a svatý pokoj), ale zkušenosti přímo z “bitevního pole” jsou často ty nejdůležitější. A věřte mi, za ty dva roky těch bitev bylo poměrně dost… Začneme ale tím nejdůležitějším – šiba je japonský pes, takže je potřeba se s ním v prvé řadě dorozumět, neb i šibinky vychované v Čechách mají tendenci používat svůj vlastní slovník. Ne, není třeba se učit japonsky (i když ta zkušenost se může hodit – ne kvůli pokynům v šibím mateřském jazyce, ale kvůli tréninku v trpělivost, který během studia získáte…), ale je potřeba respektovat některé odlišnosti ve vnímání základních pokynů. Inu, ruče do toho!

Za dvě léta soužití s jedinečnou šibou (čti: samuraj, ze kterého páchám harakiri já…) se mi podařilo odpozorovat některé zásadní rozpory v tom, jak pokyn myslíme a jak jej vnímá šiba. Následující řádky jsou tak založeny na měsících a měsících trpělivého studia a konzumaci uklidňujících léků. A alkohol taky někdy neškodí…

Pro porozumění šibám je nutno si nejprve uvědomit tyto základní vzorce jejich chování:

Šiba si dokáže zapamatovat nejen obsah, ale i formu pokynu
Šiba vlastní zásobník na pokyny s kapacitou pěti slov a zpracováním v režimu LIFO (last in, first out – aneb: posledně řečené se provede jako první, provede-li se…)
Šiba neuznává negace a vyhodnocuje je jako samostatná slova. Příklad: “nesmíš” bere jako “ne smíš”
Fyzické tresty jsou brány jako křivda, nikdy nejsou vztahovány k právě vykonané činnosti
Ve většině případů šiba rozumí a chápe, není blbá, jen na vás kašle.

Vyzbrojeni těmito základními znalostmi se můžeme pustit do samotného výkladového slovníku, předpokládám, že význam pokynů je jasný, doplňuji tedy jen význam, který jim přikládá šiba a případně i odpozorovanou radu, jak šibu přesvědčit, že její předpoklad není tak úplně správný:

Fuj! – značí předmět nebo činnost, který je hodný podrobného průzkumu. V případě předmětů menších než šiba jde o pobídku k sežrání.
- Při rychlém pohybu směrem k šibě docílíte pouze honitby se šibou držící “Fuj” v tlamě. Osvědčilo se kombinovat Fuj! s lákáním na pamlsek a rychlým úprkem směrem od šiby.
Ke mně! – páníček si chce hrát na honěnou, zůstanu stát a počkám, až ke mě přijde. Pak zdrhnu.
- Po pokynu počkat 5s a následně přitáhnout vodítkem. Pokud není šiba na vodítku, máte smůlu a nezbyde, než pokyn zopakovat a zmizet za bukem.
Nesmíš! – páníček diví, proč to nedělám. Aneb – zde funguje zmíněná fronta LIFO. Šiba slyší: “Smíš, ne!”…
- Nepoužívat…
Čekej! – pobídka k rychlému běhu.
- Tréninkem na vodítku se dá docílit bezchybného pochopení správného významu slova. Jde jen o to šibu udržet…
Nevrč! – pokyn k agresi (LIFO: „Vrč, ne!“). Nedělám si srandu, jakékoliv slovo, obsahující “vr” nebo jen hrdelní „r“ (kamarrrád) je vstupenkou k vyštěkání lumpa. (týká se psů)
- Vrčení lze omezovat na minimum dvěma způsoby: a) venčit tam, kde nejsou psi, b) odměňovat za nevrčení a ve chvíli, kdy začne šiba „bublat“ či „dunět“ odlákat na pamlsek a vyrazit pryč. Trestáním za „agresi“ (šiba je pes dominantní, byli jste varováni) je značně kontraproduktivní – pes, „díky kterému“ došlo k pokárání, je navždy na černé listině. Pokud už řešíte „vystartování“ na jiného psa, pak se osvědčilo dělat si ze šiby srandu. Fakt! Smích s průpovídkou: „No ty seš ale vlkodlak“ nebo „Jo, ty a která armáda“ má značné pacifikační účinky…
Lehni, Sedni, Zůstaň – šiba slyší: " ". Jinými slovy – ticho :)
- Na pamlsek se dá docílit 100% poslušnosti, bez pamlsku 100% ignorace.
Hodný kluk/Hodná holka! – mám kouknout na páníka a dožadovat se pamlsku.
- Používat co nejčastěji, jen pozor na váhu vaší šibinky :)

A to by mohlo, co se týče základních pokynů, stačit. Pokud někdo získal dojem, že šiba je tvor neposlušný, nemůže být dále od pravdy – šiby jsou inteligentní a to tak, že velice. Jen to chce respektovat drobné odlišnosti už během výchovy štěněte a získáte nejlepšího psího společníka na světě! Budete-li se ale snažit vychovávat šibu podle příručky pro NO, bude to nejen ztráta času, ale i trápení vás i vašeho psa. Tenhle článek je myšlen naprosto vážně, i přes odlehčenou formu. Šiba je zkrátka ideální pes pro každého, kdo mu/jí dopřeje značnou dávku volnosti a nechce otroka, co si sedne, kdykoliv mu to přikáže. Se šibou si pořizujete osobnost, společníka a rovnocenného partnera – nikoliv „rohožku“. A nezapomeňte na důslednost – pokud něco, cokoliv, zakážete, nesmíte to povolit ani jednou! Jednou povoleno se u šiby rovná „vždy povoleno“, nezáleží na okolnostech „výjimečného povolení“. Arči například nesměl do postele, pak jej pokousala doga a po dobu rekonvalescence byla postel povolena. Od té doby usíná na mém polštáři. Denně… (a je to super, ale neříkejte mu to).

A závěrem malá soutěž – kdo v komentářích první správně vyloží, co provede šiba (dle popsaných definic) na tuto šílenou a chybnou konstrukci, má u mne láhev vína Kagor ročník 1998, uzávěrka je v neděli 28.9.2008 ve 23:59. Takže:

„No fuj! Je to kamarád! Nesmíš! Ke mně!“

A prosím, komentujte hojně, neomezujte se na odpověď na soutěžní otázku – každá zkušenost s výchovou šiby je vítána!

Arčiho doupě » šiba

Šibí slovník