PF 2009

Originalitu nadpisu nechme stranou :) Chtěl bych popřát všem šibistům i dalším kolemjdoucím do nového roku jen to nej. Předsevzetí tentokrát vynechám, neb jsou od toho, aby se porušovala, což mne na nich nebaví :)

Přejeme úspěchy na všech frontách,
pohodu a klid (i přes přítomnost šiby v domácnosti),
radost nejen z šib :)
a hlavně – ať je celý rok takový, jaký chcete!

Arči a Márty

To je ale dlouhý nadpis, že? Ono, vzhledem ke stručnosti zápisku ani nic jiného nezbývá :) Ale vážně, a stručně, jak se to vlastně přihodilo?

Když já přihlašuji psa na výstavu, tak nejčastěji tak dvě hodiny před vypršením termínu druhé uzávěrky… Díky tomu jsem rád za existenci centrální pošty s provozem 24/7 – a právě tam se mi povedlo i tohle faux pas. Jeden by řekl, že dorazit na poštu kolem osmé večer je zárukou rychlého vyřízení – zvlášť, když do podání přiznání k dani je daleko. Omyl, vážení, omyl…

A řeknu vám, přátelé, jsem rád, že je zase na rok pokoj… Šiby, ve vztahu k veterinářům, dělíme na flegmatické, cholerické a Arčiho. Jediný doktor, který s Arčim vyjde a přežije, je asi MVDr. Čáp z kliniky V Kolmé. Tento pán již po příchodu šiby do ordinace prohlásil: No jo, šiba, to jsou strašný hééérečky. Načež fláknul s Arčim o stůl a pravil: A ani se nehni, potvoro. Překvapivě to zabralo a chodíme k němu rádi. Žel dnes neměl službu a my bohužel přeočkování potřebujeme kvůli výstavě v Olomouci. Inu, zašli jsme ke konkurenci. Která na nás hodně dlouho nezapomene… Máte rádi akci? Tak čtěte dál…

Pokračování »

Na pár hodin napadl i v Praze sníh a šiby šílí :) Arči už pomalu vytahuje ze skříně snowboard a hledá vosky, zatím si ale musí vystačit jen s dováděním v té bílé nádheře – dneska jsme venčili skoro tři hodiny, nemohl se lovení vloček a páníka, který připomínal sněhuláka, nabažit. Jo, zima je fajn, když je Ladovská. Tak šibám na sněhu zdar a jen co rozmrznu, tak něco zase napíšu, zatím jen ilustrační foto :)

V pátek vyšel listopadový YOP a to, krom zajímavého čtení (promo musí být) znamená i další úspěch při propagaci šib u široké veřejnosti. Ano, opět se mi podařilo propašovat do časopisu Arčiho fotky (a tentokrát i fotky štěňátek) – tak doufejme, že to YOPu zvedne náklad :) A šibám popularitu – posledně mi přišly tři maily a ani jeden se netýkal obsahu článků – všichni chtěli vědět, co je to za lišku na fotkách :)

Než poběžíte do trafiky (co je to dneska 39 Kč, že?), tak ještě malá ochutnávka (bez čitelného textu, ten patří vydavateli). Takže takto to dopadlo:

Inu (šiba inu) proč ne :) Šibí slovník se  setkal s nad očekávání kladným přijetím, tak proč nepokračovat dále. Nebo spíše zpět. Slovník byl určen hlavně pro páníky a paničky od šib (nenechme se zmýlit, tohle označení neříká nic o tom, kdo doma velí…), tak dnes se zaměřím spíše na “potenciální majitele”, kteří se chtějí dozvědět, co si to vlastně plánují nastěhovat do bytu :) Kdysi dávno (třeba tady) jsem psal, že nebudu citovat standard plemene, ok, tak tentokrát budu a rovnou i s komentářem.

Ono, charakterizovat šibu (ano, píše se shibu, ale s tím “š” je to tak nějak mazlivější, ostatně jako šiby samotné) na pár řádcích nejde. Mnozí se o to pokoušeli a nakonec napsali knihu. Nebo dvě. Nejstručněji se to povedlo asi paní Petrusové: “Kdyby šiba uměla říci jedno slovo, bylo by to “moje”: moje jídlo, moje hračky, můj dům, můj člověk – můj svět.”. (ano, profláknutá definice, ale velice trefná) Nicméně – jaká je opravdu šiba? A to nejen vzhledem ke své “lehce vztahovačné” povaze. Jak vypadá? Jak se chová? Jak se k ní chovat? Co čekat? A čím se opít, až nervy vyhlásí stávku? Hmmm, asi jsem si ukousl větší sousto, než Arči, když lovil labuť, ale popereme se s tím se šibí odvahou – a na pokračování. Takže, jdeme na to.

Pokračování »

Že jsou šiby inteligentní, to je známá a často ověřovaná věc. Že jsou ale až tak “vyčurané”, to by mne ani ve snu nenapadlo. Vraceli jsme se před chvílí z venčení přes park u vysílače. Je to naše obvyklá cesta, zakončená vždy trochou akrobacie – lavičky zde stojí po třech v řadě, takže Arči vždycky vyskočí na první a po dvou “pokynech” Hop! si na poslední počká na odměnu.

Dneska jsem se trochu zakecal a Arči převzal iniciativu – koukám, sedí na třetí lavičce. No hodnej, tady máš. U druhé série laviček ta samá situace, takže zase odměna a jdeme dál. U třetí trojice už jsem dával pozor, i když jen “po očku”, a ejhle – ten parchant došel k první lavičce, kouknul, zda ho sleduju, a vesele doběhl k té poslední, vyskočil na ni a čekal na odměnu! Je tohle možný? :) No jo – co by to přeskakoval, když se nedívám…

Ano, sice je na webu raději neukazuji, ale pro tentokrát udělám vyjímku – na požádání :) Předem upozorňuji – není to hezký pohled… Aby nedošlo k mýlce – neumím fotit a nemám na to ani vybavení (amatér se zrcadlovkou občas udělá tak dobrý snímek, jako profesionál s kompaktem :)), takže mi nezbývá, než fotit a fotit a fotit  a doufat :) Ono se občas něco omylem povede a můžu se “blejsknout” na webu. A jak to vypadá, když se nepovede? Pak račte nahlédnout do Galerie kuriozit. A bavte se :)

Tak tu máme první aktualizaci fotek a začněme tradičně – přidáno bylo 21 nových fotek štěníků :) Jsou to krásné kuličky, zítra (dnes…) se na ně jedeme podívat, než začnou dělat radost novým páníčkům. Tak přivezu zase další foto. Safra, přibývá to rychleji, než stačí člověk zpracovávat… Ale, v zimě bude času dost. Třeba o Vánocích (2037…). A jedna pro radost:

Jelikož se mi množí žádosti o poskytnutí rad začínajícím chovatelům, zejména co se týče výcviku šibinek, rozhodl jsem se svá pozorování sepsat v sérii článků na toto choulostivé téma. Neříkám, že jsem „kdo ví jak zkušený chovatel“, šiba mne vlastní teprve dva roky a před tím jsem měl tak maximálně křečka (a svatý pokoj), ale zkušenosti přímo z “bitevního pole” jsou často ty nejdůležitější. A věřte mi, za ty dva roky těch bitev bylo poměrně dost… Začneme ale tím nejdůležitějším – šiba je japonský pes, takže je potřeba se s ním v prvé řadě dorozumět, neb i šibinky vychované v Čechách mají tendenci používat svůj vlastní slovník. Ne, není třeba se učit japonsky (i když ta zkušenost se může hodit – ne kvůli pokynům v šibím mateřském jazyce, ale kvůli tréninku v trpělivost, který během studia získáte…), ale je potřeba respektovat některé odlišnosti ve vnímání základních pokynů. Inu, ruče do toho!

Pokračování »