PF 2009

Originalitu nadpisu nechme stranou :) Chtěl bych popřát všem šibistům i dalším kolemjdoucím do nového roku jen to nej. Předsevzetí tentokrát vynechám, neb jsou od toho, aby se porušovala, což mne na nich nebaví :)

Přejeme úspěchy na všech frontách,
pohodu a klid (i přes přítomnost šiby v domácnosti),
radost nejen z šib :)
a hlavně – ať je celý rok takový, jaký chcete!

Arči a Márty

To je ale dlouhý nadpis, že? Ono, vzhledem ke stručnosti zápisku ani nic jiného nezbývá :) Ale vážně, a stručně, jak se to vlastně přihodilo?

Když já přihlašuji psa na výstavu, tak nejčastěji tak dvě hodiny před vypršením termínu druhé uzávěrky… Díky tomu jsem rád za existenci centrální pošty s provozem 24/7 – a právě tam se mi povedlo i tohle faux pas. Jeden by řekl, že dorazit na poštu kolem osmé večer je zárukou rychlého vyřízení – zvlášť, když do podání přiznání k dani je daleko. Omyl, vážení, omyl…

Pokračování »

…nebo ti přijdu nakopat… Hezká písnička od Jiřího Dědečka (Óda na prezidenta). Tak jsem jí tak poslouchal a díky ní si zase pustil Ivo Jahelku a Veselou revoluci. Taky pěkná písnička, znáte? Nu, máme dneska to devatenácté výročí Plyšáku, tak ji tu pro vás mám a hned dvakrát – až mi totiž zatrnulo, jak je ten text pořád aktuální a pokud by se udělalo pár úprav, tak až prorocký… Nu, jdeme na to.

Upozornění – tento zápisek není o šibách, ale o politice. Byli jste varováni :)

Pokračování »

Při pohledu na stav “české žurnalistiky” mne občas napadají okřídlené věty o tom, koho z nebe shazují a plno dalších milých přirovnání. Ale na druhou stranu se občas vyskytnou novinky, při kterých rozum, co zůstal stát, si sedne :) Nejnovějším trendem na poli online novinařiny jsou takzvané “living” nebo “organické” články – jde o díla, která zrají jako víno a žijí vlastním životem. V tomto směru jsou velmi aktivní zejména bleskové zprávy na tyden.cz, kde si tentýž článek můžete číst i několikrát. A pokaždé se dočtete něco jiného No jo, online média :)

Před dvěma dny se ale překonali a nemít Týden v RSS čtečce, začal bych pochybovat o své paměti, nu – posuďte sami. Toto je citace úvodu stejného článku s odstupem 40 minut. Zajímalo by mne, co se za tu dobu událo v redakci…

Varianta A:

Policejní zdroje selhaly. Neonacisté do Prahy nevyšli

Informace policistů o tom, že neonacisté mají vyrazit do Prahy, byly mylné. Extremisté podle nich chtěli po svém „oslavit“ 70. výročí křišťálové noci, pogromu na Židy v nacistickém Německu. Stovka policistů i těžkooděnců na ně však čekala v Židovském městě marně.

A varianta B:

Neonacisté do Prahy nevyšli. Odradila je policie

Informace policistů, že neonacisté mají vyrazit do Prahy, se nenaplnily. Extremisté podle nich chtěli po svém „oslavit“ 70. výročí křišťálové noci, pogromu na Židy v nacistickém Německu. Stovka policistů i těžkooděnců na ně však čekala v Židovském městě marně.

Jak by řekl jeden kolega z práce – za takovouhle práci se chodí rovnou na igelit… A pochopitelně odkaz na finální verzi – zde.

Děkujeme, že kouříte je drsnej film, jen co je pravda, ale taky dost inspirativní. Na jeho základě jsem si nejen začal podrobně číst složení na krabičkách (tfujtajxl), ale taky přibližně spočetl, na kolik jachet jsem už Philipu a Morrisovi přispěl… No, na jachty to nebylo, ale nějaké to ojeté autíčko by se za těch cca 200 tisíc koupit dalo. Jo, jsem kuřák a silnej a stydím se za to. Proč to ale píšu? Nu, je na čase s tím něco udělat a pokud to klapne, možná tohle povídání inspiruje i jiné :) A protože žijeme v 21. století, půjdeme na to elektronicky s e-cigaretou (popis dále).

Pokračování »

To to trvalo, což? Ale nevěste hlavu (ani sebe), trpělivost růže přináší (safra, asi to bude jen metafora, jinak bych měl růží plnej byt…), takže k věci – nejdřív rychlovyhlášení minisoutěže pod článkem Šibí slovník, otázka byla velice zapeklitá a termín šibeniční, nicméně, podle toho, co jsem psal je šibí interpretace pokynu:

„No fuj! Je to kamarád! Nesmíš! Ke mně!“

Následující:

Zůstanu stát a počkám, až ke mě přijde. Pak zdrhnu. + “Smíš, ne!” + Pokyn k agresi

Pokračování »

Nějak jsem se sem v poslední době moc nedostal, ale předevčírem se mi stala tak zajímavá věc, že se musím podělit aspoň krátce   Protože tohle člověk nevymyslí 

Kolem poledního jsem byl vyhrát nějaké kačky u bankomatu a vracejíc se, po ulici kráčí hezoučká maličká slečna, velice roztomilá, až na těch cca 12 krabic s obědem od čongů (asian fast food, pro puristy). Inu gentleman se pochopitelně nabídne s pomocí. Slečna vypadala lehce zaraženě, ale neutekla. Tak jdeme, konverzujeme na téma oběda, a zjistím, že slečna jej nese kolegyním do práce. Nu, mám to po cestě, tak proč bych to nedonesl až tam. A tak jsem byl poprvé v životě v “nočním pánském klubu” 

Nu jo, nenudím se ani na okamžik, tak snad přes víkend stihnu probrat ty slíbené fotky…

…aneb – viděl jsem Bathory :)
Mí přátelé, kteří shlédli tento poslední film Juraje Jakubiska, se dají snadno a velice zřetelně rozdělit na dva tábory – jedni přísahají na Bathory jakožto film roku, druzí jsou poněkud skeptičtější a prohlašují, že větší blbost už dlouho neviděli. Já musím mít vždy něco extra, takže se nehodlám připojit ani k jednomu z obou táborů…

 

Pokračování »

Tak přátelé, jeden by řekl, že jako singl bude mít času habaděj, žel není tomu tak… V práci mám teď fofr, že by i inteligetní chobotnice dostala záchvat, Arči si vyžaduje také svůj díl času (ale to je jen dobře, běháme spolu teď víc než kdy dříve a Arči krásně svalnatí (a páníček hubne)) a do toho náročný společenský život (hehehe). Takže bohužel do Vánoc slíbený web asi nebude - tedy bude, ale ne ve stavu pro veřejné spuštění, na to jsem si vzal dovolenou po Novém roce a zahrabu se pěkně u PC. So, stay tuned :-)

Druhou nepříjemností je zanedbání Vakoblogu, což by se snad také mělo napřesrok změnit - jen co bude v práci klid a doma pohoda. (hehe) Jako ukázkový exhibicionista ale bez psaní blbinek na web dlouho nevydržím, takže jsem si založil takovou bokovku na krátké, ale každodenní zpravodajství - adresa je glosy.jurica.info - co se tam bude odehrávat je ještě ve hvězdách, zatím to vypadá na všehochuť určenou zejména k mému pobavení po letech (od čeho jsou ostatně deníčky, že?). Delší a hlavně šibí články se ale i nadále budou objevovat tady, takže pokud patříte mezi čtenáře šibomilné, vesele Glosy ignorujte :) Tak,m hezké ráno a vzhůru za Arčim do pelechu.

Pokračování »

Lidi jsou vážně dobytek. Teda někteří, pochopitelně. Teď jsme se s Arčim vrátili z práce a páník, maje plné ruce šiby, klíčů a dveří (bydlíme teď v paneláku, takže se zámky je trochu boj), si odložil večeři na chodbě a pochopitelně ji tam nechal… Ani ne pět minut, než mne přepadl hlad, stačilo a nějaký zmetek mi onu večeři ukrad. No neuvěřitelné. A to jsem se tak těšil - gnochi, víno a bagety (ještě teplé)… Auuuu. Udav se, parchante!

Děkuji, už je mi lépe…

Pokračování »