Mezinárodka v Mladé Boleslavi
A další výstava je za námi :) Tentokrát jsme větrali šibu v Mladé Boleslavi (již potřetí za sebou) na MVP. Celá akce trvala dva dny a vystřídalo se zde přes 3500 pejsků a feneček - a to už je slušný štěkot. Šiby byly tentokrát na programu jako první, takže se náš plašan ani nestihl vynervovat nebo znudit a konečně se mu asi podařilo překonat svůj odpor k výstavišti v MB. Co se týče vystavání - ta potvora se předvádí sama. Celý týden dopředu jsme poctivě trénovali a, vzhledem k výsledkům tohoto tréninku, jsem moc optimistický nebyl. A ejhle, jen to bylo “na ostro”, Arči se začal naparovat jako tetřev hlušec a suveréně vykročil do kruhu. Pravdou je, že tetřeva napodoboval i svou hluchotou a na pokyny reagoval spíš náhodou (ano, opět byla k vidění šiba, vystavující svého páníčka…). Nicméně, posuzuje se v prvé řadě pes, že? Což je naše jediné štěstí…
Výsledek? Poprvé dostal Arči zcela kladný posudek a jako bonus v V1 i metál s nápisem CAJC :-) Po ohromném, nadšeném a dlouhotrvajícím drbání a rozmazlování se mu na výstavě snad i začalo líbit :-)
Takže teď už se nemůžeme dočkat na neděli do Brna na národku, uvidíme :) A za týden v sobotu se těšíme se všemi milovníky šib na viděnou ve Zbraslavi u Brna, kde bude k vidění tak padesát šibiček - speciálka Shiba Klubu bude určitě stát za to :)
Loading ...Štěňátka na Hvězdě Hané
Na Hané se 24.8. narodila štěňátka a mají se čile k světu. Tři holky a jeden kluk jsou nevlastní sourozenci našeho Arčiho - maminka Eichi Doubravecký vrch a taťka Tobík (ICh.Rippa-na Tobimasu). Moc gratulujeme a jak rodičům, tak novým páníčkům přejeme hodně štěstí a úspěchů.
Nechcete mít doma šibu? :) Tohle je ideální příležitost, tedy pokud jsou ještě štěňátka volná :) No nejsou nádherná?
Setkání s králíkem
Tak už jsme se zabydleli na chatě a všechna zvěř včetně nás pomalu začíná podléhat kyslíkovému šoku - oproti Praze je tu zkrátka až moc zdravo. Změnu prostředí nicméně zvířata nesou daleko lépe než my, takže řádí po zahradě a pomalu začnáme uvažovat o vybírání vstupného za shlédnutí ZOO… Arči se ještě nestačil rozkoukat a vypadá lehce zmateně z tolika nových pachů a zvuků. Na druhou stranu má na něj rekreace příjemně uklidňující vliv - včera půl hodiny pozoroval nehybně ležící ještěrku :)
Po příjezdu se jsme se obávali nejhoršího, ale setkání s Bertíkem proběhlo nad míru poklidně a ani Čelisti 2 se nekonaly, tak snad to bylo jen dočasné vyšinutí. Uvidíme.
Ale zpět k ZOO. Zvěře s námi přijelo požehnaně a Arči neví, kam dřív skočit - zda pronásledovat kočku, olizovat morčata, hrozit ptákům nebo se pokoušet skrzeva pletitvo sežrat králíky. Abychom mu rozhodování trošku ulehčili, vzali jsme Rezka na procházku (králík na vodítku je zážitek sám o sobě):
Po dovolené
Po delší pauze jsme opět online a můžeme pokračovat. Včera v pozdních večerních hodinách jsme se vrátili ze čtrnáctidenní dovolené - sice uondaní jak ondatra a vorvaní jak vorvaň, ale zrekreovaní a spokojení. Původní záměr - psát z chaty pravidelně na blog - vzal z své po té, co se první příspěvek s jednou fotkou nahrával asi 20 minut a následně hodil chybu připojení. Přeci jen, v místech, kde se ani lišky neobtěžují dávat dobrou noc, a kde je internetová konektivita realizována převážně kabelovým přenosem (notebook se hodí do kabely a převeze do Prahy…) se publikuje ztuha. Takže jsme raději natýrali modem se závratnou rychlostí 28kbps (reálně tak 1 KB za sekundu) a nashromážděné fotky a zážitky budeme posílat dle aktuální nálady v následujících týdnech (vzhledem k jejich množství nám vystačí tak do listopadu (2009…)).
Zatím se tedy loučím a jdu předstírat pracovní nasazení :)
Zbláznit se ze psa
Je věc velice snadná. A se šibou snad i přirozená. No, zkrátka - už máme doma zase maroda a tentokrát si za to může sám. Jen co mu dorostla srst na hrudi, už mu otrnulo a začal zase prosazovat svůj šibocentrismus. V neděli jsme se vraceli z výletu na Kost (mimochodem úžasné, brzo napíšu) a v autě jel s námi ještě Bertík - pes neurčitého původu a velmi určité povahy (mazel neskutečněj). I přesto, že se ti dva spolu znají od štěněte a chodí spolu na procházky skoro každý den, tak Arčínkovi asi na dvanáctém kilometru definitivně šiblo a s vražedným výrazem v očích se rozhodl “toho druhého psa, narušitele” vystrnadit z auta. No, celý souboj trval asi dvě vteřiny, ve kterých by oba aktéři donutili hlavního hrdinu romantické komedie Čelisti prchnout se staženým ocasem (což by mohl být u žraloka celkem zajímavý pohled…).
Lampička - díl druhý
tenhle příspěvěk nebyl nikdy dopsán, ale při převodu na nový blog se objevil z propadliště dějin aspoň tenhle fragment. sice tomu chybí konec (a de facto i střed), ale aspoň pro krátké pobavení jej tu vystavím.
Minule jsme se podívali na prvních několik hodin a teď je čas pokročit dále - nebojte se, bude hůř…
Spánek a strava
Je pomalu půlnoc a naše lampička pořád stojí u/na posteli jako špatně vyřezaný světec. Občas ve stoje klimbne, ale na nějaké delší spaní to není. Co teď? První, co člověka napadne, je pokusit se opatrně položit šibíka do oblíbené pozice a vysvětlit mu, že je čas jít spát - my jsme se tím bavili tak do jedné. Kornout pochopitelně překáží, hlavička se v něm kývá - no žalostný pohled. Po více než hodinovém úsilí o zhotovení ideálního pelíšku, který by zároveň podepíral hlavičku, krček i kornout a zároveň byl šibíkovi pohodlný, mohu zodpovědně prohlásit, že jde o nemožnou věc. Jediným plusem byla alespoň částečná komunikace s nabručenou šibou (omezující se většinou na přesný úder zadní tlapou…).
Nakonec, evidentně otráven našimi pokusy, se to potměšilé zvíře odebralo do svého spacího křesla a vklidu usnulo ve stoje… Nazítří jsme je již objevili spokojeně pochrupkávajíc, ležíc na opěradle. Mám za to, že šlo z Arčiho strany jen o opomenutí, neb jakmile zaregistroval, že jsme vzhůru, přesunul se do stojací spací polohy - a to tak bleskurychle, že jsem začal pochybovat, zda to raněné zvíře opravdu leželo…
Výměna obvazu
Citové vydírání
Čtvrtý a další den
Krizové poučení a následky
Lampička - díl prvý
Tak Arči už zase vypadá jako normální šiba a ne jako prototyp nové dominanty brdských lesů a nutno podotknout, že z toho máme větší radost my než on :) Po týdnu, kdy jeho nezbytný doplněk tvořil kornout na krku a (alespoň z počátku) bílý obleček, už srážku s dogou připomíná pouze vyholený pruh mezi tlapkami. Za ten týden jsme se ale dozvěděli o inteligenci šib víc, než za poslední rok, takže je na místě shrnutí dojmů :) Čtení vhodné zejména pro šibisty, kteří doma “na smrt nemocnou a pohybu neschopnou” šibu ještě neměli - ušetříte si hodně nervů…
Poznámka: jelikož tento zápisek mám rozepsaný už dobré tři, čtyři týdny a neustále narůstá, uděláme z něj seriál :) (aby se dal vůbec číst…) Takže dnes lehký úvod a první den.
Obecný úvod
Je naprosto lhostejné, jakým způsobem dojde ke zranění - ať už se váš šibík připlete do cesty nízko letícímu buvolovi, zažene do kouta nějaké menší zvíře (jako je tygr, medvěd, tibetská doga nebo slon) nebo jen neodhadne rychlost v zatáčce - výsledkem může být návštěva veterináře a slušivý obleček na týden i déle. Pokud je škrábanec (apod.) hlubší, bude vám nabídnut límec nebo kornout na krk - tedy vašemu psu - a rada první zní: rozhodně ho neodmítejte. Sice bude vaše šibička vypadat jako nešťastná reklama na stojací lampu a užijete si dost zábavy, ale zase se urychlí zhojení. Na šibím těle totiž není místo, kam by nešlo dosáhnout jazykem - věřím, že po krátkém tréninku si šiba dokáže olízat i temeno hlavy… Ostatně Arči to zvládl na podobně nepřístupném místě za necelou hodinu - s krkem protaženým dle vzoru “žirafa”.
Jééé, liška!
Tak jsme byli včera v ZOO - no to jsou zážitky. Arči ještě teď analyzuje všechny nové pachy a je uťapaný na týden dopředu. Taky fotek máme plno - sice lehce monotématické typu “šiba a lama”, “šiba a mangusta”, “šiba a nohy”, “šiba na útěku”, ale některé se i povedly :) Jen co se dostanu k jejich protřízení a zpracování, což by mělo být tak zítra až pozítří, tak je sem vrhnu i s obsáhlým popisem. Zatím mi to ale nedá a musím se podělit alepoň o jednu krátkou příhodu.
Čekáme takhle na paničku před jedním z pavilonů (skutečně nechápu, proč psi nesmějí ke krokodýlům…), když k nám přiskotačí malý rozumbrada (tak 9 let):
Rozumbrada: “Jééé, to je pěkná liška.“
Já: “Díky, to je šiba“
R.: “To je hezký jméno pro lišku.“
J.: “To není jméno, to je rasa.“
R.: “Ony mají lišky taky rasy?“
J.: “Lišky ne, ale tohle je pejsek.“
R.: “Mamíííí, mamííííí, hele!“
Maminka: “Jééé, to je pěkná liška!“
Tak nic no, začneme znova… Pomalu aby si to jeden nahrál na magnetofon, že? :-)
Lehká aktualizace fotek
Tak pozvolna se probírám fotečkama za poslední asi rok a přidávám je na album (ano, adresa je bez www, takhle: album.jurica.info :)).
Právě byla rozšířena sekce fotek z výstav, takže se můžete mrknout na Mladou Boleslav z minulého týdne - je tam i naše oblíbená tibetská doga…
Jinak - z důvodu extrémního vedra budu psát o naší milé šibě až večer, trpělivost prosím :) Jo a tohle je ten Hokaido Ken, jak se nám tak líbil:
Omnipotentní MSN Live :)
Nějak do toho Microsoftu v poslední době reju často… Ale nedá se nic dělat, když tak krásně “nahrává na smeč”. Dnešní úlovek je ze služby Microsoft Live Messenger, což je v porovnání s ICQ extrémně spolehlivá a kvalitní služba. I zde jsou ale drobné chybičky - jedním krátkým skriptem si jde zaregistrovat libovolnou adresu jako MSN identifikaci :) A aby toho nebylo málo, dokáže Microsoft změnit minulost - nechcete někdo změnit místo narození své matky? :))) Ostatně obrázek za tisíc slov:
Loading ...