Šťastnej a veselej :)
Novej rok, jak jinak :)
Do Nového roku se přává zdraví, štěstí, láska, úspěchy atd. atd. No, po desítkách automatických SMS to ode mne nečekejte ani tuhhle klasiku a ani verše, fakt ne :) Měl bych ale jedno originální přání:
Ať vám dupou šiby!
Ta moje po mne dupe od pěti ráno :)
A samozřejmně - všem čtenářům (jedno-, dvou- i čtyřnohým) posíláme PéeFko -> http://pf2008.jurica.info
No a teď vzhůru venčit!
Hlášení o zpoždění…
Tak přátelé, jeden by řekl, že jako singl bude mít času habaděj, žel není tomu tak… V práci mám teď fofr, že by i inteligetní chobotnice dostala záchvat, Arči si vyžaduje také svůj díl času (ale to je jen dobře, běháme spolu teď víc než kdy dříve a Arči krásně svalnatí (a páníček hubne)) a do toho náročný společenský život (hehehe). Takže bohužel do Vánoc slíbený web asi nebude - tedy bude, ale ne ve stavu pro veřejné spuštění, na to jsem si vzal dovolenou po Novém roce a zahrabu se pěkně u PC. So, stay tuned :-)
Druhou nepříjemností je zanedbání Vakoblogu, což by se snad také mělo napřesrok změnit - jen co bude v práci klid a doma pohoda. (hehe) Jako ukázkový exhibicionista ale bez psaní blbinek na web dlouho nevydržím, takže jsem si založil takovou bokovku na krátké, ale každodenní zpravodajství - adresa je glosy.jurica.info - co se tam bude odehrávat je ještě ve hvězdách, zatím to vypadá na všehochuť určenou zejména k mému pobavení po letech (od čeho jsou ostatně deníčky, že?). Delší a hlavně šibí články se ale i nadále budou objevovat tady, takže pokud patříte mezi čtenáře šibomilné, vesele Glosy ignorujte :) Tak,m hezké ráno a vzhůru za Arčim do pelechu.
To snad ani není možné…
Lidi jsou vážně dobytek. Teda někteří, pochopitelně. Teď jsme se s Arčim vrátili z práce a páník, maje plné ruce šiby, klíčů a dveří (bydlíme teď v paneláku, takže se zámky je trochu boj), si odložil večeři na chodbě a pochopitelně ji tam nechal… Ani ne pět minut, než mne přepadl hlad, stačilo a nějaký zmetek mi onu večeři ukrad. No neuvěřitelné. A to jsem se tak těšil - gnochi, víno a bagety (ještě teplé)… Auuuu. Udav se, parchante!
Děkuji, už je mi lépe…
Tak tedy dobře… (2)
A jsme tady opět :) Venčení se nám trochu protáhlo, jak ostatně je v poslední době zvykem - na novém rajónu je strašně moc psů kamarádů i konkurentů a je potřeba si s nimi vyjasnit veškeré majetko-právní vztahy :) Dnes jsme potkali dva ridgebacky (konkurence, potřeba vyštěkat), dva pudly (sranda-pes, potřeba vyděsit), šest voříšků neurčitého původu a velikosti pod šibu (pohrajeme, očucháme, kamarádi), jednoho vlčáka (k.a.m.a.r.á.d., raději nerozčilovat) a dva voříšky “nad šibu” (s opatrným respektem potřeba kamarádit). No, bylo to moc zajímavé, zejména proto, že páníček mrznul jak sobolí trus a opravdu, ale opravdu chtěl domů. Nakonec se ale zadařilo, takže už jsme v teple a Arči po vydatné večeři studuje knihovnu (právě načnul všeobecnou encyklopedii Larousse, to mu vydrží na celou noc - pevná vazba, 500 stran, čtyři svazky…). Ale vraťme se k událostem uplynulým - vzhůru na zbytek zápisku…
Tak tedy dobře…
No opravdu, přátelé, opravdu nekončím… Tedy alespoň ne s blogem a zájmem o šiby :) Ale prostě v poslední době nějak není vůle a hlavně síla psát veselé postřehy ze života psa a lida. No, nebudu to rozvádět (hehe…), protože fakt nejsem z těch, co by své osobní “problémy” ventilovali přes web. I když, na druhou stranu, je to asi dost hendykep (ano, vím, že by se to mělo psát jinak, ale ti, kdož mne znají, vědí, co touhle podivnou fonetickou formulací chci naznačit) - člověk by se z toho aspoň vypsal a byl by pokoj. Navíc by si mohl počíst tuny úžasných a chápajících (hehe) komentářů a bylo by mu tak nějak lehčeji. Ale co, lehčeji mi může být i po dnešním Svatomartinském vínu (tímto děkuji Bebymu, za unikátní a hlavně extrémně rychlý dovoz “original Valtice” - výborné, jen co je pravda) a nemusím kvůli tomu kazit den dalším milovníkům šib :) Takže co? No, včil mudruj, že? Psát se mi chce a do osobního moc zacházet nehodlám (modří už vědí, Lužiny to jistí - a tím končí osobní vsuvka, viď, Řízku? :).
Co s tím? No jejda, jdeme na šiby :) Jelikož koukám, že jsem nějak pozapomněl komentovat dění cca dva měsíce zpět, je nejvyšší čas to napravit - takže dále v zápisku nabízím - výstavy minulé i budoucí, šibu na sněhu, kulinářské speciality a možná příjde i kotelník :) Vzhůru na to!
Co takhle psí “spolužáky”?
Tenhle nápad nosím v hlavě už poměrně dlouho a vypadá to, že konečně dojde na realizaci. No posuďte sami a dejte mi vědět, co si o tom myslíte (ať zase nerealizuju web s návštěvností šest, i pět, lidí denně :)). Tak vzhůru do zdrcující kritiky, prosím:
Doblogováno? Ani náhodou!
Vzhledem k délce pauzy by se sice mohlo zdát, že jediný další příspěvek, který se tu objeví, bude “Sbohem a šáteček”, ale není tomu tak. Jen se v poslední době nakupilo pár drobných nepříjemností, které mi tak nějak braly chuť do psaní. Většina z nich je už ale díky bohu za mnou, takže se můžete těšit (stejně jako já :) ) na další fotky a šibí příhody.
Jo, a taky se už pokusím nepsat “na pokračování”, protože s pravidelností vlastní některým biologickým potřebám na druhý díl nikdy nedošlo, což je trošku průsšvih. Pokusím se napravit - třeba zrovna Lampička a hlavně Národka v Brně by si pokračování jistě zasloužily :)
Tak a zpět k předstírání pracovního nasazení :) Během víkendu se jistě najde chvilka něco sem poslat, tak “stay tuned” :)
Použitá šiba za 1Kč? Sbazar boduje
Žijeme v době informačních technologií už poměrně dlouho, přesto nás neustále dokáží překvapit :-) Nejinak je tomu i v tomhle případě - no řekněte, použitá shiba za 1 Kč? No nekupte ji… Zkrátka - když psa, tak jedině z sbazar.cz - jediné místo, kde, pokud neuvede cenu, jste oceněni 1 Kč za kus :)
Ale teď vážně - vzhledem k formulaci inzerátu jsem v pokušení se zajet do Kolína podívat. Aby šibička nakonec neskončila v útulku… Nechcete někdo šibíka?
Národka v Brně, díl prvý
A další výstava je za námi. Na národku do Brna jsme se těšili (dobře, já nejvíc) už pěkně dlouho. Jednak je v Brně poněkud přátelštější atmosféra než v Praze a hlavně - mohli jsme se po dlouhé době potkat s rodnou smečkou (teď tedy bráno z Arčiho pohledu) z Hvězdy Hané. Navíc Brno je domovským přístavem i pro Shiba Klub, takže se dala očekávat i první setkání s našimi hostiteli na klubovce ve Zbraslavi (už tento víkend, hurá!). No, zkrátka, rýsovala se před námi pohodová akce - a nutno podotkout, očekávání se naplnila :-) Ale vezměme to popořádku (ano, tentokrát to bude lehce delší :-)).
Brno je zlatá loď…
…za děvčaty z Brna choď… Tak nějak to zpíval Ivan Mládek, my jsme ale nejeli za děvčaty, ale za ubytováním. Než v neděli vstávat před pátou a na výstavišti celý den sedět na ježkovi nebo si podepírat víčka sirkama, raději jsme se vypravili již v sobotu navečer a zamluvili si ubytování. Jenže, ono se řekne, “zamluvit si ubytování”, ale to máte: sednout k internetu, vybrat si penzion (hotely jsme zavrhli, málokde povolí šibu na pokoji), probrat se ze mdlob nad cenou, zavolat, zkusit rezervovat pokoj - a tady existuje pět možností:
- týden předem jaksi není místo (nejčastější varianta)
- místo by bylo, ale na pokoj nesmí psi
- místo by bylo, ale jen v apartmánu za 1000Kč/noc/osoba - což není zrovna lidová cena (peníze skutečně netisknu, porád se mi nedaří trefit ten pravý odstín zelené…)
- místo je, ale avizovaných 10 minut na výstaviště je míněno za použití rakety země-vzduch (motat se ráno přes deset vesnic a celé Brno také není nejšťastnější řešení, zvláště, když máte navigační schopnosti poštovního holuba (týden po smrti))
- je volno, psy berou, cena nezdecimuje rodiný rozpočet na měsíc dopředu, výstaviště nedaleko - sci-fi…
A světe div se, na doporučení bývalého šéfredaktora (zastřelím jej časem), nakonec se podařilo ubytování najít! Bylo vyhráno. Co na tom, že nás k penzionu navigovala GPSka po ulicích, které tam nebyly. Co na tom, že ze tří přístupových cest byly čtyři rozkopané a neprůjezdné. Co na tom, že nás majitelka několikrát mile upozornila, že pes nesmí do postele, protože tam již někdo dostal alergický záchvat. Co na tom, že slíbené WC bylo společné pro všechny (tři) pokoje a …no, některé věci je lepší z estetických důvodů zamlčet… Co na tom, že pokoj velikostí a vybavením neměl šanci konkurovat kolejím na Strahově. Co na tom? Hlavně, že jsme dojeli zdrávi a Arči spokojeně usnul (na posteli).
Pokračování zítra…

(2, průměr: 4.5 z 5)
(1, průměr: 4 z 5)