Umění jest věcí názoru…
…aneb – viděl jsem Bathory :)
Mí přátelé, kteří shlédli tento poslední film Juraje Jakubiska, se dají
snadno a velice zřetelně rozdělit na dva tábory – jedni přísahají na
Bathory jakožto film roku, druzí jsou poněkud skeptičtější a
prohlašují, že větší blbost už dlouho neviděli. Já musím mít vždy
něco extra, takže se nehodlám připojit ani k jednomu z obou
táborů…
Pokračování »
Propagace plemene :)
Včera mne, během venčení, jedna pejskařka překvapila dotazem, zda je Arči shiba a dodala, že to je ten nejmenší z japonských špiců. Takové povědomí o plemeni vždy příjemně překvapí :) A kde se to paní dozvěděla? V časopisu Katka byl krátký portrét plemene. I nelenil jsem a tady je (no nekupte to, za 10 Kč):
Takže se připravte, že by mohlo ubývat dotazů a zvolání typu – to je liška? nebo Jééé, to je pěkněj čau-čau :)
A budou štěnidla!
Aiko of Czech’s Country a F’Akio Saico Hvězda Hané (alias Arči) si dovolují oznámit, že se koncem srpna stanou hrdými rodiči :)
Vaříme se šibou a pro šibu - těstovinová rýže zapečená
A máme tu další díl našeho oblíbeného seriálu o vaření s šibou po boku. První díl se setkal s celkem slušným ohlasem, a tak si dnes dáme něco malinko obtížnějšího… Zatímco posledně jsme pekli štrůdl pouze pro lidskou část domácnosti, tentokrát se budeme snažit jedním šmahem obsloužit i šibu (a nejen při ochutnávání…). Takže pozor, jdeme na to :) Ale pozor, abyste si pséka nerozmlsali, nebo budete muset vařit denně :)
Jednadvacáté století a morálka První republiky
Varování: tento zápisek nemá nic společného se šibami, tak abyste se pak nedivili :)
Vývoj nezastavíš. Kruté, ale pravdivé úsloví. Respektive - jak v které oblasti. Ve většině těch, kterých se týká v “prvém plánu”, je vývoj, pokrok atd. věcí vítanou, prospěšnou, ba přímo nutnou :) Co bych si počal bez internetu, počítačů, šiby? Atd. atp. Na druhou stranu ale se mi zdá, v poslední době čím dál častěji, že je “něco shnilého ve státě moderním”. Nevím, ale čím dál častěji se setkávám s, v lepším případě, překvapením či nepochopením u věcí, které mi přijdou naprosto samozřejmé. Nu, bylo-li by mi osmdesát, chápal bych to, ale jakožto mladík s pětiletým odkladem Kristových let, mne to překvapuje dnes a denně. O čem to tu mluvím? (píšu) Nu, pokud mám zachovat i nadále knižní styl, kterým jsem, nevědomky, započal tenhle příspěvek, pak mluvím o degradaci mezilidských vztahů, o ztrátě dobrého vychování, o mizení ideálů, ale zejména o akceptaci hulvátství a vyčůranosti jako standardu. Ono ani tak nejde o to, že se někteří lidé chovají jako dobytek, tak tomu bylo vždycky, ale o obecné přijetí jejich hodnot jakožto normy. Co si pamatuji, a ano, není toho moc, dejme tomu léta 1995 plus mínus, bylo tomu spíše opačně - hovada byla, ale slušní lidé se je snažili: a) umravnit k obrazu svému, b) ignorovat. A dneska? Hovada jsou oslavována a poklesnout na úroveň svině se považuje za skvělý výkon. To jsem tady jedinej, kdo to bere za úpadek a zhovadilost? Jo, asi je pravda ono přísloví o praseti v žitě - málokdo chce být žitem, bejt prase je cool.
Kdyby se to ale týkalo jen “dnešní mládeže”, to by se dalo snést (a vytlouct řemenem. aha, pardon, to je dnes považováno za násilí na bezbranných dětech, scheize…), žel jde o jev jdoucí napříč celým “demografickým spektrem”. Na druhou stranu tu pak máme “korektnost”, kdy by se jeden pomalu bál zvednout na svou obranu byť jen hlas, pokud hovadem je barevnější spoluobčan či kterákoliv z dalších minorit. Ale o tom až někdy příště (pokud mne za tenhle článek nezavřou, neb jsem “standardní” čech a ještě ke všemu heterosexuál (teoretik :) )), vraťme se ale k první republice a morálním hodnotám.
Šibička a hračky
Nedávno jsem se bavil s jedním spřáteleným šibistou a krom obvyklých témat typu:
- vztah k ostatním psům? - šibocentrický
- oblíbené jídlo? - každé, které dožene
- přítulnost? - dle nálady a množství salámu v ruce
- poslušnost? - pofidérní
- nejoblíbenější činnost? - terorizování okolí
- atd.
jsme se dostali i k problematice hraček a jejich využití šibidlem. A tady se asi šibičky poměrně zásadně liší. Nebo možná ne a z Hané jsme si dovezli místo šiby krokodýla… Kolega má doma šibího kluka asi o rok staršího, než je ta moje pohroma na nožičkách, a ten si prý vydrží hrát s jedním míčkem klidně i celý týden. Nu nevím, na takový výkon bych asi musel Arčiho nechat vycpat… Arčidlo si sice také dokáže hrát s jednou hračkou třeba týden, to nepopírám, nicméně po prvních několika minutách by původní tvar a určení onoho “cumlu” nepoznal ani S. Holmes… Jistě, existují i vyjímky - třeba neskutečně ošklivý plyšový pes (modrý), kterého si Arči sám vybral v Hornbachu odmítal jej pustit z tlamy i u pokladny (takže hračka musela být namarkována spolu s šibou… ještě že nemá vytetovaný čárový kód, to bychom se nedoplatili…) - tahle vobluda vydržela už přes půl roku a, krom lehkého oslintání, nejeví zatím známky dekompozice na prvočinitele. Ve všech ostatních případech ale mají hračky životnost sněhuláka v pekle… Frisbee talíř nám vydržel osm minut, míček na špagátu to vzdal po necelé čtvrthodině a dvoumetrovým tunelem na nácvik agility proskočil Arči po půl hodině - bohužel zcela jinudy, než jeho autor zamýšlel…
Ovšem dnes, dnes byl překonán rekord v likvidaci na čas takovým způsobem, že se o to nejde nepodělit. Ano, přátelé, Arči je držitelem rekordu v likvidaci psího míčku na čas! A to si žádá aplaus… Znáte takové ty “malé tenisáky”, co seženete v každém zverimexu asi za 40,- a měly by zajistit vašemu mazlíčkovi “zábavu na dlouhé hodiny”? :-) No, tak reklama kecá… Míček a šiba v akci na následujícím videu budiž důkazem:
Aktualizace: z neznámých důvodů se pokračování článku s videem nezobrazuje v Internet Exploreru… Na nápravě se usilovně pracuje.
Aktualizace2: tak to vypadá, že už jsem té potvoře domluvil… Zkuste prosím, pokud používáte IE (což nechápu :)), zda pokračování článku se zobrazuje korektně, mělo by.
Startujeme v novém!
A je to tady, došlo k nejhoršímu :) Po dlouhé a lehké nemoci nás opustil zatím stále ještě lehce nestabilní a občas zranitelný publikační systém ModX a na jeho místo nastoupil veterán v podobě Wordpressu. Ano, tato změna mi zabrala poslední měsíc (plus mínus, pochopitelně po večerech v pauzách mezi venčením :)) a její výsledek vidíte tady všude kolem. Technickými změnami nebudu unavovat, ale co to znamená pro tenhle web? Tak stručně a v bodech asi toto:
- Vše v jednom, to je asi nejdůležitější změna – od teď jsou všechny “fičurky” součástí hlavního webu a všechny mají stejný vzhled – už se to pletlo…
- Stránky by měly být lépe chráněné, takže se snad sníží frekvence “hacknutí” a dočasné podivné nefunkčnosti
- Bez nejmenších problémů došlo k začlenění blogu do hlavního webu (jo, blog je to, co právě čtete :) – takže stará adresa http://blog.jurica.info je nahrazena touto novou, dosažitelnou přímo z hlavního webu – http://www.jurica.info/blog
- Díky obrovské podpoře Wordpressu se tu objeví řada rozšíření, na která jsem dosud neměl čas
- RSS a další blbinky jsou plně funkční
- atd.
Nu a po této krátké propagaci ještě stručně k novinkám pro vás, čtenáře :)
- Web má opět nový vzhled, jak jste si asi všimli. Věřím, že je trochu přehlednější a příjemnější pro oči, nu ale moc si na něj nezvykejte, kdo ví, co přijde za týden :)
- Přidána Kniha návštěv, tak doufám, že bude hojně využívaná :)
- Články na blogu je možné přidávat na Digg, Linkuj atd. Zkrátka propagace je třeba.
- Články je možno hodnotit – hvězdičky pod články na hlavní straně, tak prosím využívat :)
- Vyhledávání, mapa webu, kategorie, archiv – vše pro snadnou orientaci už konečně funguje
- Kosmetické úpravy na každém kroku
- Komentáře (označované zde stylově jako “štěky”) umožňují odpovídat na komentář, nechat si posílat upozornění, když někdo odpoví a také lze všechny komentáře odebírat jako RSS kanál
- Připravuje se toho spousta, ale nebudu slibovat :D
Tak, to by pro začátek stačilo a zpět k šibám!
Federální krininální ústředna…
Pátrá, radí a informuje!!!
Přátelé pozor! Jak na oblíbeném šibím fóru upozornila Hele, v Děčínském útulku se objevil 1–2 roční šibák! Nechybí někomu? Nemůžu se zbavit dojmu, že tlamičkou dost připomíná Arčiho, ale i kdyby ne, je to krásnej kluk. No řekněte, takovýhle šibák že někomu nechybí?
Pro jistotu ještě odkaz na útulek je zde: http://www.utulek-decin.estranky.cz/
Aktualizace: Tak šibák už páníka našel! Přejeme jim oběma co nejspokojenější psí život :) Zkrátka: hodně štěstí a šibám zdar!
Jak se fotí šiba…
Konečně jsem si vzpomněl na heslo k blogu :) OK, tak to neprošlo, ale pokus to byl dobrý, ne? Každopádně už zase něco pošlu, nebojte :) Pro začátek bych tu měl malou (vážně malou) ochutnávku - slideshow na téma: fotíme šibu s pohárem :) Na Arčiho stránkách je jen výsledná fotka, ale co jí předcházelo, to se nedá popsat, musí se vidět :) Takže v podobě animovaného obrázku se ukrývá v pokračování tohohle zápisku, směle klepněte na odkaz Pokračování Pokračování »
Šibatůra
Jak nejlépe zajistit rodinou pohodu a klidný večer v domácnosti vybavené šibou? Ano, utahat šibu… Ovšem utahání šiby by mělo být takového rozsahu, aby neodrovnalo i páníčka, což je bohužel prakticky neproveditelné… Ale zkusili jsme to, že. Výsledkem je totálně gumový šibák, který usnul de facto za dvěřmi a páník, který si teď dá tak maximálně panáka, brufen a nohy do lavoru. Ale postupně :)
Ani nevím, koho napadl ten skvělý nápad, vyrazit na delší procházku - když je přeci tak krááásně, sluníčko svítí, ptáci kašlou - no ideál. No dobrá, nebudu si upírat zásluhy, ale Arči v tom také není nevinně…

(2, průměr: 4.5 z 5)