…sakra, končí mi věk nevinnosti. Už podruhé 
Co se dá dělat, takových milníků naštěstí ještě bude
plno – Kristova léta, první svatba, první rozvod, první dítě, druhý
pes, čtyřicítka, pětačtyřicet, druhá míza, důchod a to jsem ještě na
mnohé jistě zapomněl… Nezbývá se než smířit s neúprosným plynutím
času a možná se i začít chovat s ohledem na svůj věk. Nebo raději ne,
vždyť základem je: být mladý duchem. A to u člověka, který tu pubertu
vyhřeje až v krematoriu, není zase takový problém
Nevím, možná by bylo vhodné začít bilancovat, nebo aspoň shrnout poslední tři desetiletí ve stylu “pár věcí vzal mi život, pár věcí dal”, ale kašlu na sentiment! A navíc – kdo by to četl, že? Takže stručně – je mi třicet, show začíná!
Aktualizováno 9.9.2011
A hlavně – The show must go on!
A je to tady! Vrchol výstavní kariéry v ČR dosažen! (tedy dokud zase nevymyslí nějaký nový titul…) Od včerejška si Arči může nárokovat titul Grand Šampion České Republiky. Ano, ta liška podšitá získala v Brně třetí čekatelství šampiona krásy (CAC) ve třídě šampionů. Největší radost mi ale udělal poměrně kvalitním předvedením, a to i přesto, že jsem lehce podcenil předvýstavní přípravu (čti: výstavní vodítko viděl až v den výstavy). Zkrátka šikovný kluk to je :)
Nyní tedy vyklízíme pozice a budeme už jezdit jen na klubová setkání a
zahraniční výstavy. A pochopitelně Arči netrpělivě očekává záplavu
nabídek kvalitního sexu. Nedivím se mu – do svých tří a půl let stihl
získat Junior Šampiona ČR (23.3.2008), Šampiona ČR (8.5.2009), Klubového
Šampiona Shiba Klubu (léto 2009) a Grand Šampiona ČR (7.2.2010). Do
Interšampiona chybí jediný titul (CACIB) a za to mohu já – zatím jsme
moc těch zahraničních výstav nezvládli (pouze SR) a titul potřebuje ze
tří zemí, tak v létě hurá do Polska. Ale do té doby, milé fenečky,
neváhejte
Každý, kdo někdy radil ohledně PC méně technicky nadanému kamarádovi, tuhle situaci zná:
- Ono to nefunguje.
- Dobře, a co přesně nefunguje?
- No, jak jsem vždycky klepnul na ten obrázek, tak teď klepnu a nic to nedělá.
- Na jakej obrázek?
- Jak mám vedle hodin
- Co je na tom obrázku?
- Já nevím, ono to tam teď není
- a tak dále a tak dále…
Arči tady spokojeně dojídá poslední vanilkový rohlíček a já si vzpomněl na článek o vztahu šib a soukromého vlastnictví, který jsem četl na jednom anglickém webu někdy v létě. Žel už se mi ho nepodařilo dohledat, zkusím jej alespoň zrekonstruovat po paměti – blbosti si naštěstí pamatuju precizně :)
Už před mnoha lety napsala paní Petrusová: “Kdyby šiba mohla říci jedno slovo, bylo by to moje. Moje jídlo, moje hračky, můj dům, můj člověk, můj svět”. Po několika letech ve společnosti šiby se domnívám, že to je ještě velice mírné zhodnocení…
Milí čtenářové, přátelové a náhodní surfující, máme tady nový
rok s pořadovým číslem 2010 (asi jste si všimli, že?) a s ním
i vyhlídky na nové úspěchy, průšvihy a vůbec plno zábavy, kterou
budoucnost s takovou škodolibostí poskytuje. Dovolte mi popřát vám
úspěchy v životě osobním, profesním, psím, milostném, virtuálním
i reálném a hlavně pohodu, přátelé, pohodu, štěstí a slunce
v duši – budeme to potřebovat!
Ať se vám splní, co jste si předsevzali (pokud se tedy trápíte novoročními předsevzetími), a ať se tady za rok sejdeme v hojném počtu u péefka na rok 2011!
To ještě není všechno! (klik pro pokračování) »…a i méně důvtipný čtenář už tuší – nadpis končí na tři
tečky, bylo to zcela jinak Ano, jistě jste zaznamenali malé déjà vu. Minulý týden
jsem se velice úspěšně vydal do Prahy na premiéru Havrana od
Veselých skoků a včera se pro změnu vracel z reprízy Havrana v podání
Veselých skoků. Jediný rozdíl – reprízu jsem stihnul a zpět jel vlakem.
Zatímco pohybovka Havran v Celetné byla výborná a nezapomenutelná (chcete
recenzi? :), tak cesta zpět do lůna šumavských hvozdů byla pouze
nezapomenutelná… Jak podotkl kamarád Beby – já bych mohl psát murphyho
zákoník.
…a jak důvtipný čtenář tuší – pokud titulek končí na tři tečky, bylo to zcela jinak… No, stane se. To mám z toho, jak jsem si minulý týden “stěžoval”, že se vše až zázračně daří, ale nepředbíhejme.
Když mi v pátek dorazila pozvánka na premiéru čtvrtého představení pohybového divadla Veselé skoky s názvem Edgar Alan Pů – Havran, váhal jsem asi 10 vteřin – přeci jen na pondělí jsem měl plánovány Klatovské úřady a Praha je od Klatov co by střelou středního doletu dohodil. Ale s precizním plánováním se stihne vše, tak honem potvrdit rezervaci a už pomalu přemýšlet, jak novinku zrecenzuji :) A zde se nám počne příběh mírně lišit od původního plánu (opět)…
To ještě není všechno! (klik pro pokračování) »Tak nám zanalyzovali mýtné, paní Müllerová! A skoro zadarmo! Nedávno tiskem proběhla zajímavá zpráva – Praha by chtěla roku 2015 zavést mýtné za vjezd do historického centra a omezit tak „dopad dopravy na životní prostředí, historické památky a život obyvatel hlavního města". Inu, proč ne – kdo někdy musel v době dopravní špičky projíždět přes Újezd a Malou Stranu, ten jistě chápe, že regulace je nutná. Nicméně je zde několik „ale", nad kterými bychom neměli mávnout rukou. Jak se říká – o peníze jde až v první řadě a tato studie stála, dle informací uveřejněných v Hospodářských novinách z 21.10.2009, pouhých 30 miliónů korun. Ano, čtete dobře, studie – nikoliv celý systém. Ten přijde na něco přes miliardu…
To ještě není všechno! (klik pro pokračování) »Už to zkrátka před vámi nemohu dále tajit… Ano, je to tak – měsíc tomu nazad, přesněji 23.9. 2009, se krasavici Fugu del Monte de Haya (alias Darinka) narodila tři krásná štěňátka (dvě holky a pejsek) a Arči (alias F’Akio Saico Hvězda Hané) je tak potřetí hrdým otcem :) Jako obvykle nejprve fotky rodičů, abyste věděli, proč jsou štěňátka tak nádherná:
A nyní defilé lachtanů :)
“Milovaný tatínku a maminko, chtěl jsem vám napsat, že jsem konečně udělal tu zkoušku z anatomie a že jsem se oženil…” – Tak nějak to napsal kdysi Peterka a spol. a já jsem v pokušení použít stejný étos i pro popis mé další rozvratné činnosti v českém vysokém školství. Ale ovládnu se, neb to se přeci na studenta magisterského studia nesluší, dělat si srandu ze své alma mater!
Ano, modří už vědí, neodolal jsem vábení vzdělávacího systému a na stará kolena se rozhodl, že titul Bc. nebude poslední metou. Aby taky ne, když na dnešním trhu práce se “Bc. z informatiky” překládá jako “aha, tak vy jste tu vysokou zkusil a moc vás to nebavilo, že?”. Sice mne, jako mladého a ambiciózního podnikatele, tato hodnocení netrápí, ale proč se nevzdělat, dokud si ještě něco pamatuju, že? I nastoupil jsem tedy v letošním semestru, ve svých skorem třiceti letech, do navazujícího magisterského programu “Informační systémy a technologie” na VŠE Praha! Děkuji za aplaus, gratulace přijímám v Krematoriu Strašnice (je nutno si zvykat).
To ještě není všechno! (klik pro pokračování) »
Loading ...
Poslední štěky