Tak nám zanalyzovali mýtné, paní Müllerová! A skoro zadarmo! Nedávno tiskem proběhla zajímavá zpráva – Praha by chtěla roku 2015 zavést mýtné za vjezd do historického centra a omezit tak „dopad dopravy na životní prostředí, historické památky a život obyvatel hlavního města". Inu, proč ne – kdo někdy musel v době dopravní špičky projíždět přes Újezd a Malou Stranu, ten jistě chápe, že regulace je nutná. Nicméně je zde několik „ale", nad kterými bychom neměli mávnout rukou. Jak se říká – o peníze jde až v první řadě a tato studie stála, dle informací uveřejněných v Hospodářských novinách z 21.10.2009, pouhých 30 miliónů korun. Ano, čtete dobře, studie – nikoliv celý systém. Ten přijde na něco přes miliardu…
To ještě není všechno! (klik pro pokračování) »
Jak jste si asi stačili všimnout, v poslední době mne hned tak něco nepřinutí sednout a pokusit se vzpomenout na pravidla pravopisu – jinými slovy: napsat něco “jen tak” na blog. Je to smutné, ale je to tak – píšu převážně nezáživné články pro záživná média (překlad: o čemkoliv, pokud je to placené) a na takové to “odpočinkové blogování” není energie. Ovšem právě jsem se vrátil z hradu (ok, z Malostranské) a jsem nadšen – A studio Rubín uvádělo dámy z Partidy (jak se to herdek skloňuje?) ve hře: Máma říkala, že bych neměla od Charlotte Keatley. Abych nezačal moc nadšeně: Bylo to legen… (počkejte si na to)
S přehledem vyprodané představení v komorním prostředí A studia Rubín (ok, je to sklepení, ale má úžasnou atmosféru) patří k zážitkům, které nelze než doporučit. Už název “Máma říkala, že bych neměla” výstižně shrnuje děj – před vámi se střídají krátké scénky ze života čtyř generací jedné rodiny, tu veselé, tu dramatické, ale vždy precizně vypointované. Některé z nich vám “dojdou” až v kontextu dalších, z jiných zamrazí rovnou nebo naopak vyvolají salvu smíchu – velmi umírněného smíchu, to je asi jediná nevýhoda maličkého prostoru Rubínu – člověk se tu pomalu bojí zakašlat, aby mu nespadl strop na hlavu… To je ale jediná výtka, kterou budu mít (a upřímně, v Národním by zase hra tak nevynikla). Takže – jste připraveni na porci bezbřehého obdivu a nadšení? Tak jedeme dále!
To ještě není všechno! (klik pro pokračování) »Už to zkrátka před vámi nemohu dále tajit… Ano, je to tak – měsíc tomu nazad, přesněji 23.9. 2009, se krasavici Fugu del Monte de Haya (alias Darinka) narodila tři krásná štěňátka (dvě holky a pejsek) a Arči (alias F’Akio Saico Hvězda Hané) je tak potřetí hrdým otcem :) Jako obvykle nejprve fotky rodičů, abyste věděli, proč jsou štěňátka tak nádherná:
A nyní defilé lachtanů :)
“Milovaný tatínku a maminko, chtěl jsem vám napsat, že jsem konečně udělal tu zkoušku z anatomie a že jsem se oženil…” – Tak nějak to napsal kdysi Peterka a spol. a já jsem v pokušení použít stejný étos i pro popis mé další rozvratné činnosti v českém vysokém školství. Ale ovládnu se, neb to se přeci na studenta magisterského studia nesluší, dělat si srandu ze své alma mater!
Ano, modří už vědí, neodolal jsem vábení vzdělávacího systému a na stará kolena se rozhodl, že titul Bc. nebude poslední metou. Aby taky ne, když na dnešním trhu práce se “Bc. z informatiky” překládá jako “aha, tak vy jste tu vysokou zkusil a moc vás to nebavilo, že?”. Sice mne, jako mladého a ambiciózního podnikatele, tato hodnocení netrápí, ale proč se nevzdělat, dokud si ještě něco pamatuju, že? I nastoupil jsem tedy v letošním semestru, ve svých skorem třiceti letech, do navazujícího magisterského programu “Informační systémy a technologie” na VŠE Praha! Děkuji za aplaus, gratulace přijímám v Krematoriu Strašnice (je nutno si zvykat).
To ještě není všechno! (klik pro pokračování) »…kdo by chtěl žít takhle brzo ráno…
No ano, kdož mne zná, ví, že patřím k nočním tvorům a pokud mne někdy uvidíte za rozbřesku, můžete si být jisti, že jsem vstával včera. Ony sovy mají oproti ranním ptáčatům řadu výhod – jsou spokojenější, neusínají při večerníčku, nikdy nevstávají za tmy a nevráží do nábytku, mohou sledovat Noc s Andělem, ušetří za snídani atd. atd. Zkrátka – nejlepší výkony, nejen pracovní, podávám mezi desátou a čtvrtou (ráno…) a jsem tak spokojený. O to drsnější je pak střet se světem skřivanů a podobné verbeže… Ostatně – dnešek budiž zářným příkladem…
Naprosto neprozřetelně jsem si domluvil schůzku se zákazníkem na 8.30 netušíc, že ona firma sídlí až za Jižním městem – to už je prakticky u Brna… Samotná cesta tam, krtkem a busem, trvá cca dvě hodiny – což znamená odcházet v 6.20 a doufat, že mi neujede ani jeden spoj. Tušíte správně – sci-fi… I nastavil jsem buzzíka (ta věc nebudí, ta věc krutě buzzeruje) na pátou, aby byla nějaká rezerva na venčení (Arčiho) a povinnou resuscitaci (moji). Na to je hodinka tak akorát – kafe, nahodit ksicht, vyvenčit, kafe, vyběhnout – jo, hodinka bude stačit.
To ještě není všechno! (klik pro pokračování) »Poznámka na úvod: Tohle zcela výjimečně nebude o šibách a ani nepůjde o vtipný text, tentokrát zcela vážně a profesionálně.
Publikační systém WordPress je velice mocný nástroj, ale v některých ohledech lehce překombinovaný a zmateně napsaný. Právě jsem se hodinu mořil s překladem několik pluginů a možná tak tenhle článeček ušetří někomu podobnou krutou hodinku :)
WordPress a Gettext (pot a mo soubory s překladem) je teoreticky skvělá volba, překlady jsou hotové za chvíli a není potřeba zasahovat do kódu. Je tu ale jedno “ale” – zatímco implementace load_theme_textdomain, což slouží k inicializaci lokalizace vzhledů (ok, jmenného prostoru, ale nebudeme to komplikovat), se povedla a funguje vždy, u pluginů je situace odlišná. Nebudu zacházet do detailů, ale load_plugin_textdomain se chová jinak, než je popsáno v dokumentaci. Takže pluginy jsou teoreticky lokalizovatelné, ale pokud si vygenerujete gettext překlad, můžete si s ním ve většině případů tak maximálně vytapetovat… Naštěstí je oprava velmi snadná. Jako referenční použiji známé Twitter-tools, ale funguje to ve všech pluginech programovaných “dle dokumentace”.
Oprava ve dvou krocích
Nejprve v pluginu najdeme řádku s load_plugin_textdomain, bude asi vypadat nějak takto:
load_plugin_textdomain(’twitter-tools’);
To bohužel nestačí, neb WP neumí odkázat na samotnou složku s překladem (a pluginem) jen z definice textdomain. Nahradíme tedy tuto řádku následujícím kódem:
load_plugin_textdomain(’twitter-tools’, false, dirname(plugin_basename(__FILE__)) . ‘/language’);
A jsme hotovi. Zbývá jen přesunout soubory s překladem do podsložky “language” ve složce pluginu a vše bude fungovat jak má. Celé kouzlo spočívá v tom, že WP z modifikovaného kódu vezme první a poslední parametr a druhý ignoruje (měla by tam být cesta, ale proč se s tím psát…). V původním kódu si vzal pouze textdomain a soubory hledal bůh ví kde. Ano, není to “košer”, ale funguje to. Tedy do vydání WordPressu 2.9, tam má být tohle chování opraveno.
Poznámka na závěr: obecně onen kód vypadá takto: load_plugin_textdomain(’textdomain-pluginu’, false, dirname(plugin_basename(__FILE__)) . ‘/libovolná-složka’); přičemž není potřeba používat “language” – i samotný root pluginu bude fungovat (‘/’) – jen to nevypadá tak profesionálně :)
I když, možná zase ne tak úplně. To je takový krásný český alibismus podle klasického vzoru páně Wericha: “Shakespeare byl… teda aspoň jak von říká…” “Dojal jste mne, že jste zůstal Čech!” :) Takže jinak.
Ony všechny ty fejcbůky a další sociální sítě mají něco do sebe. Člověk může udržovat “sociální vazby” z pohodlí domova, nemusí se o nic starat a jen předstírá, že ta virtuální realita je tak nějak reálnější, než ve skutečnosti je. Pro nás, IT maniaky, ideální kombinace :) Třeba já mám na Facebooku asi 60 “přátel”, přičemž s cca polovinou se stýkám i v reálu. Joj, to se mám! Takových lidí, které by mrzelo, kdyby mne někde srazila vzducholoď! To si zaslouží oslavu! Nebo ne? Upřímně řečeno, nevím. K čemu mi – reálně – je, že vím, co měl ten-a-ten dneska k obědu nebo že se ta-a-ta rozešla s přítelem? To jsou informace, které mi nic nepřinesou (teda pokud zrovna nepřemýšlím, co si dát k obědu nebo s kým se vyspat). Takže tyhle sítě používám spíše jako adresář kontaktů a náhradu mailu. Přeci jen – zorganizovat třídní sraz je daleko snadnější, když rovnou vidíte, kdo se na to vykašlal a kdo opravdu přijde. Ale to je asi tak všechno.
Jelikož se mi dnes podařilo do SMS napsat neskutečnou prasárnu – “dve sibi” – a stydím se za ni až do morku kostí, rozhodl jsem se v rámci pokání napsat krátkou sumarizaci “šib v českém jazyce”. Vezmu to opravdu neskutečně stručně, jak je ostatně mým zvykem. Tudíž nejprve základní pravidlo: oficiálně je přípustná pouze jedna varianta: shiba. Nicméně, vzhledem k velmi kladnému vztahu k našim miláčkům, se ustálilo mazlivější a měkčí šiba. Obě tyto varianty jsou možné, aspoň na tomhle blogu :)
A jedeme dále, pády! Ano, šiby moc často nepadají, ale čeština pády přímo miluje. Takže jedeme:
KVAK! Teda ně, že by Krajně Politicky Korektní Kachna měla něco proti Indiánům či se přehřála během exkurze do trouby, to ne! Jen si jako trouba připadá, když se tak rozhlíží po světle na konci tunelu a slyší přijíždět vlak. Inu – červenec. Červencové počasí zjevně svědčí komárům a Komárům taktéž – jen se podívejte na ten bzukot! To ještě není všechno! (klik pro pokračování) »
No, když na ní tak koukám, tak třeba já… Jako by nestačilo, že pomalu každej druhej je u nás zadluženej až po uši – a to nemluvím o státním dluhu, na ten budou vydělávat ještě moje vnoučata. Ovšem co je moc, to je moc, přátelé – platím nekřesťanské peníze za vedení účtu u ČS a ještě mne neustále zaplavují reklamou, no kde to jsme? Jako by si finanční ústav nedokázal na sebe vydělat správou svěřených peněz… Nebo fakt nedokáže? Pak by bylo na čase jít jinam! Ale to jsem odbočil.
Dneska se mi konečně po dlouhé době podařilo přihlásit do Servis24 (lapálie s “obnovováním přístupu jsou na samostatný článek, to nechme na příště) a co nevidím? Vítejte! Jako náš skvělý klient máte předem schválenu sekeru na 260.000! To jsme hodní, což? Ehm, první mé pravidlo – nepůjčovat si, pokud se tomu dá vyhnout a nedá-li se, pak zapomenout na nákup něčeho, na co nemám. Ale zvědavost zvítězila a klikl jsem si :) Teda, to není půjčka, to je lichva, fakt. Pominul bych i fakt, že za “předem schválenou půjčku” chtějí “poplatek za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr” – tady něco drhne, že? :D Ale nastavení splátek a úroků pominout nelze – tady se asi někdo pominul…
I vzal jsem si kalkulův přístroj počítal:
- Půjčím si 260.000Kč
- Zacvakám 2080 Kč za “schválení předen schváleného úvěru”
- Budu platit 4790 Kč měsíčně
- Po dobu 84 měsíců
- Každý měsíc pak zaplatím ještě 49 Kč za vedení úvěru
- Takže mne 260k přijde na: 402.360Kč (úmor a úrok) plus 4116Kč (vedení úvěru) plus 2080Kč (schválení)
- Inu neberte 260.000 Kč za 408.556 Kč – to je férová nabídka, ne?
Takže milá Česká Spořitelno – s tímhle servisem mi jdi k šípku! (potkáš tam asi Union banku, ta už tam čeká…).
A abyste věřili, že nekecám – obrázek za 1000 slov:
Nahrávání ...
Poslední štěky