Omezil jsem svou aktivitu na Twitter, evidentně. No jo, ale vlastně – proč? Teď jsem kamarádovi posílal pár zápisků z blogu, co vyšly nějakých 7 – 10 let zpět (sakra, jsem to ale kmet pamětník…) a říkám si – no, doprčic, to jsem si žil, to jsem hezky napsal (jasně, abstrahujme od hrubek a naivity mého mladšího „já“, on je sakra rozdíl, když je jednomu 25 nebo 35, že jo…) a pak mi došlo – co se změnilo? Že už bych to teď nedokázal napsat? Ale houby! Že bych na to neměl čas? Ale prd, času mám pořád spoustu. Tak proč?

Nevím. Přiznám se, nevím. Vždycky jsem si psal hlavně pro sebe, na nějakou návštěvnost nehleděl (jako je fajn, když přibývají komentáře a přečtení, ale daleko lepší je si to po letech přečíst a zavzpomínat si). Nedávno jsem napsal, prostě to muselo ven, supliku pro Babiše a najednou 60 tisíc přečtení, citace na iDnes, volali mi z Novy, abych jim něco řekl na kameru (díky, ani omylem!), a to byl první článek po roce… Měl jsem další blog s návštěvností v desítkách tisíc týdně, a přestal jsem ho psát. Proč? Nápady nedošly, jen se mi „nechtělo“. Přes rok jsem psal „projekt glosy“ mimo tenhle blog, taky dobrý (ADent to teď provozuje ve vylepšené podobě jako Kuřecí Con Carne :-) a je to radost číst), tam byly taky dobrý zápisky (a řada mizerných, ale byly…). Nápadů je, jen není vůle… Jak z toho ven?

Tohle beru jako takovej první výkop – po letech a po několika místech, kde jsem psal, publikoval, zkoušel nápady, bych se rád vrátil na místo (prvního) činu. Nevím, zda to vyjde. Nevím, zda budu mít chuť psát. Ale prostě nějak zkusím „zkonsolidovat“ (děsný kravaťácký slovo) svoje online aktivity a fáknout je sem. Na tenhle původní blog, kde to všechno začalo.

Čekejte nečekané :-) Já sám nevím, co bude následovat. Zda se rozepíšu, nebo bude tohle další pomníček, co tu bude strašit do dalšího „velkého článku“. Neslibuju, ani si nedávám předsevzetí. Jen tak nahlas přemýšlím.

O čem bych teď mohl psát? Tak schválně, jedem na první dobrou, za poslední dobu: EET (ok, o tom už píšu, brzy vydám a bude to další „babiš-bomba“ článek). O práci psát nesmím, ale nějaké nenápadné vtípky z korporátu by snad prošly. Moje shiba a výcvik, to je na knihu, ne na pár článků. Sepsal jsem pár svých „historek, co vykládám u piva“ (aktuálně pomalu na e-book, 700k znaků), to by se dalo už i vydat :) Setkal jsem se se svými sledi z twitteru, ať už nad pivem, na Náplavce nebo na folkovém koncertu – všichni super a zaslouží si článek :) A k tomu ještě hledám práci, neb mám jen jedny nervy a v současném umístění mi začínají migrovat do světa poníků a jednorožců a vůbec… :-)

Tak uvidíme. (informační hodnota článku: nula, já vím).

Ještě poznámka – šel jsem si zakouřit, vzpomněl si na nedávný hovor s kamarádem, začal jsem přemýšlet a napsal tohle. Slibuju, pokud budu psát dál, bude to přes den a bude to dávat větší smysl. Tenhle zápisek je primárně pro mě… A pro ni :) (sakra, si ten sarkasmus neodpustím ani tady…).

2 komentáře na “Proč já vlastně už nic nepíšu? Nepublikuju? Jen „pípám“?”

  1. parohac4 napsal:

    Tak to je dobrá zpáva. Těším se na další články. Já jsem si zase dal závazek, alespoň 1x cosi na blog. Ale autocenzura je sviňa, tak pár článků nemůžu pustit Ale to pude! ;-)

  2. Tomshon napsal:

    A co se přidat k crowd něco věci „To pude“ na twitteru a vůbec? :)

Vyštěkat

Můžete použít standardní HTML tagy a taky Texy formátování!