novinyPapír snese všechno, říkávalo se  kdysi. To jsme ale ještě netušili, co všechno snese internet… Nová vlna moderních novinářů MBA (mladý, blbý, agresivní) je na vzestupu a výsledky vidíme všude kolem. Protože novinařina je dynamický obor, jistě mnohý zkušený novinář nepohrdne několika radami na téma “Jak se nejlépe přizpůsobit současnému trendu” a “Dohnat nastupující generaci”. Dnes se podíváme na základní techniky a předpoklady současného psaní (za poskytnutí podkladů děkuji jedničkám na trhu jakou jsou iDnes.cz, Aktuálně.cz, Novinky.cz, Mladá Fronta DNES a v neposlední řadě nedostižnému webu tn.nova.cz).

Zásady moderního psaní nejen v online médiích. Veškerý text v uvozovkách je citací z článků výše zmíněných serverů a deníku:

  • Ověřování zdrojů je přežitek! Když to napsala Četka, je to pravda. Není potřeba ztrácet drahocenný čas a hledat původní zdroj, natož si informace ověřovat po všech čertech. Čtenář to také nedělá a, upřímně, když se najde nějaký šťoural, stačí vydat opravu (online je to ještě jednodušší, změna v textu na webu projde vždy).
  • Svou prací vzdáváte holt našemu jazyku, pamatujte na to a když hold není zbytí, zeptejte se kamaráda Karla, co měl na střední z češtiny někdy i trojku a tak je prostě machr přes češtinu.
  • Netýrejte čtenáře souvětími. Všechno jde napsat jednoduše. Ideální jsou věty holé. Text získá dynamiku. Dobře se čte. Zapomeňte na závorky a středníky. Z nich nikdy nic dobrého nevzešlo. Navíc se tak vyhnete čárkám. A to je moc fajn!
  • Přizpůsobte se moderním trendům v jazyce, používejte co nejvíce módní slovní spojení (i tam, kde by je nikdo jiný nepoužil – buďte kreativní!). Několik ukázek pro inspiraci: “je to o něčem” (zvláště v případě, že “to není o něčem” či dokonce “je o ničem”), “přejděme k meritu věci” (netrapte se, že jste nikdy žádný merit neviděli, to není důležité), hlavně ale nezapomeňte všechno “vykomunikovat” a místo sledování videa a čtení zpráv zásadně “konzumujte obsah”.
  • Vyplatí se přejímat zlidovělá rčení a citáty, nic neokoření článek tak, jako to dokáže nadpis “To mi ho Milane vyndej”. Odkazujte se na “kapříky”, kde je to jen možné.  A i když v našem státě nemá hulení pořádnou tradici, spojení “už to nehul” je ultimátní argument!
  • Angličtina je cool, svědčí o vaší orientaci v oboru, zkušenostech ze světa a hlavně je strašně trendy. Nebojte se je přepisovat částečně foneticky, to je ještě více in! Moderní lidé nemají obývací pokoj, zásadně se “renovuje living room”. Když chytrý telefon, tak jedině “smartfoun”. Zapomínat nesmíme ani na eventy, meetingy či čekování majlstounů a deadlajn. Možností je nepřeberné množství, angličtina je totiž velice bohatý jazyk a nabízí slovíčko pro každou příležitost. Jen si vybrat! Ještě jsem zapomněl na frenčízy…
  • Vy jste umělec a písmena jsou vaším prostředkem vyjádření, hrajte si s nimi. Jedna studie ukázala, že lidé jsou spochni peřísčt sokro vechšno, poukd zastůne na svém mítsě první a psolendí psínemo. Tolik k překlepům.
  • Kdo říká, že článek by měl objektivně informovat? Každý přece vím, že jediným účelem jakéhokoliv textu je přitáhnout inzerenty! Pro koho píšete vy? … … Díky za upřímnost, hezky cinkají, že?
  • Přibližte se svým psaným projevem cílové skupině, přece jste jeden z nich, nesnažte se vzdělávat a rozvíjet slovní zásobu – nikdo to neocení. Spojení “od Microsoftu (ano, té samé společnosti, co vám dělá wokna)” nebo “sem to skoro nevydejchal” vaše čtenáře nadchnou!
  • Kdo by dodržoval nějaká pravidla o formě článku? Když to vyjde v rubrice Recenze, tak je to přece recenze! Fejeton se zásadně pozná podle slova “fejeton” v nadpisu a glosa je cokoliv, čím se vyplňuje místo o 1200 znacích.
  • Správný novinář vystačí se slovníkem čítajícím 300 slov, pak už by jej čtenáři mohli pokládat za snoba. Zapomeňte na knižní pojmy, nikdo takto již drahně let nemluví, tak proč tak psát? Stejně tak odborné termíny patří do knih, ne do vašich textů. Odstrašujícím případem je třeba nadpis tohoto článku – jaká rukověť? To se maže na chleba?
  • Článek bez citace odborníka není zajímavý, myslete na to a vybavte se spolehlivou skupinou odborníků na všechno. I zde pomohou kamarádi – třeba Franta tudle tvrdil, že postavil model nějakýho Suchoše nebo co, tak bude citovaný odborník na avioniku (pardon, na letadla). Kdo má ale pořád Frantu shánět po hospodách? Počkejte, já tvrdil, že se odborníka musíte ptát? Ale ne, to je zbytečné, jste přeci novináři, citaci napíšete snadno sami, že?
  • Píšete-li pro lajfstylové dámské magazíny (a píšete podpořeni “lifestyleovými léky”), hodí se znalost zdrobnělinek – taková akcička s kvalitním papáníčkem, to je potěšeníčko. Lepší jak sexíček s miláčkem v peřinkách.
  • Poslední rada – Na interpunkci sere bílej tesák! (poznámka pro novináře MBA – interpunkce je takové to zbytečné svinstvo mezi slovy, na to druhé je už ve vašem případě bohužel pozdě…)

A to by pro tentokrát stačilo, nemyslíte? Příště se podíváme na správný frikulínský (free-cool-in) podpis pod článkem.

Ještě poznámka – pokud se budete řídit touto sbírkou doporučení, máte místo v redakci jisté. Ovšem pozor – dravé mládí je ochotno pracovat za taxu, za kterou starý pardál rodinu neuživí, tak pozor na to při podpisu smlouvy…

od Microsoftu (ano, té samé společnosti, co vám dělá wokna)

4 komentáře na “Rukověť moderního novináře”

  1. Vobluda napsal:

    No konečně někdo, kdo zná rozdíl mezi slovem holt a hold. Už jsem se bála, že jsem v tom sama. ;-))

  2. Vobluda napsal:

    Já nosím zásadně chůdy, či kopýtka. Podpadky, ani podpatky, či dokonce podbradky mi nestačí. ;-)))

  3. Ariška napsal:

    Výstižné a bohužel pravdivé.

Vyštěkat

Můžete použít standardní HTML tagy a taky Texy formátování!