Na návštěvě u Yumi

Rodina má držet pohromadě a u šib to platí taky Dneska jsme se vydali za Yumi – Arčiho dcerou z prvního krytí s Aiko. Krasavice byla s rodinkou nedaleko Klatov, to nešlo minout. Stejně je zajímavé, že ač celý rok bydlí 20 km od Prahy, musíme se potkávat skoro na druhém konci republiky… Inu, možná je to tak lepší, Arči už není nejmladší a takové řádění, jako spolu předvedli dnes, by nemusel přežít A já asi taky ne…

Co ty dvě neřízené střely typu “země-pes” prováděly, to se nedá popsat, musí se zažít. Snad jen podotknu, že zahrádka je poněkud “přeskotačena” a v některých místech vypadá, jako by zde měly cvičení minimálně tři armády atomových krtků. Šibičky si to ale užily a my s nimi. Pozorovat Arčiho, kterak prohání jinou šibu a ta mu jeho pozornost zdatně oplácí, to je k nezaplacení – zvlášť když teď Arči chrápe jak zabitý a na otázku “Půjdeme ven?” reaguje odplazením z dohledu Ano, dneska se konečně pořádně vyspím, díky, Yumi!

Ze šibího řádění jsem si dovezl, krom lehké špičky, “pár desítek” fotek. Možná se někdy dostanu k jejich zpracování, zatím si ale troufnu publikovat jen výběr několika snímků. Nefalšovaná šibí radost, řádící smečka o dvou členech, zkrátka: Když se potkaj dvě šiby, tak se radost násobí Sice se to nerýmuje, ale je to pravda. A teď mě omluvte, jdu padnout vedle šiby…