30… První třetina v tahu…

…sakra, končí mi věk nevinnosti. Už podruhé Co se dá dělat, takových milníků naštěstí ještě bude plno – Kristova léta, první svatba, první rozvod, první dítě, druhý pes, čtyřicítka, pětačtyřicet, druhá míza, důchod a to jsem ještě na mnohé jistě zapomněl… Nezbývá se než smířit s neúprosným plynutím času a možná se i začít chovat s ohledem na svůj věk. Nebo raději ne, vždyť základem je: být mladý duchem. A to u člověka, který tu pubertu vyhřeje až v krematoriu, není zase takový problém 

Nevím, možná by bylo vhodné začít bilancovat, nebo aspoň shrnout poslední tři desetiletí ve stylu “pár věcí vzal mi život, pár věcí dal”, ale kašlu na sentiment! A navíc – kdo by to četl, že? Takže stručně – je mi třicet, show začíná!

Aktualizováno 9.9.2011

A hlavně – The show must go on!

Do následujícího desetiletí bych ale rád stihnul alespoň následující:

• získat s Arčim Interšampiona (snadné, jen se musíme dostat do Polska – nějaká nabídka odvozu?) – done!
• zahrát si před vyprodaným hledištěm monodrama (v přípravě, jen ještě musím najít dostatečně malý divadelní sál)
• chybí mi tancování, návrat k IRISu je nevyhnutelný (to už tvrdím 3 roky) – done!
• přežít, co se týče integrity mého psyché, seminář SOMADO (ok, kecám, spíš bych rád, aby to přežili spolustudenti  – done!
• podívat se do Japonska
• pořídit si druhou šibu (a pak třetí, pochopitelně)
• přestěhovat se z Holešovic (prakticky kamkoliv jinam, krom Libně) – done!
• získat spolubydlící, co neštěká
• naučit se PHP (oprava – skutečně se naučit PHP)
• dohrát Wizardry 7 (prakticky nemožné)
• dostudovat – done!
• jo a pochopitelně – světový mír!

A minimálně 300 dalších cílů, ale o těch zase napřesrok. Teď už si jen otevřu portské, vyvenčím Arčiho a vyházím z facebooku přátele, co se na mne vykašlali