<!–texy–>[...] tečky, bylo to zcela jinak Ano, jistě jste zaznamenali malé déjà vu. Minulý týden jsem se velice úspěšně vydal do Prahy na premiéru Havrana od Veselých skoků a včera se pro změnu vracel z reprízy Havrana [...]

<!–texy–>Jo, tak tos mne uklidnil… Ouplně vidím, jak na mne čekaj klienti nebo jak kvůli mě posunujou začátek představení :-D
Silvestr? Počítám s klasikou Na Blbým místě v přátelském kolektivu, stav se, když budeš mít cestu kolem – aspoň poznáš pár lidí, kteří na mne pravidelně čekají :-D

<!–texy–>Zase máš kliku :-D Chlape, ty bys pomalu mohl psát Murphyho zákony. A nebo se přestaň snažit něco stíhat, kamarádi na tebe počkaj a ještě se dobře pobaví tvejma historkama :-) A když nepočkaj? Tak maj smůlu!
Jo a co silvouš? Kam razíš?

<!–texy–>Jinak by to byla neskutečná nuda :) Je sice pravda, že zrovna v tomto případě bych se rád cestou nudil, ale zase by nebylo o čem psát :)
Šťastné a veselé přejeme!

<!–texy–>Zdravím a pravím.
Zákon schválnosti platí vždy, všude a pro všechny (a hlavně pro Mártyho).

<!–texy–>jsem netušil, že i šlechtici doma uklízí… :D

<!–texy–>Baron Prášil hadr…:-PPP Hehehe….

<!–texy–>Nohy se mi na stůl nevejdou, asi budu muset spáchat úklid :) Ale ten grog je dobrej nápad, jen ho zaměním za svářo a vychutnám si utěšeně rostoucí čtenost tohoto zápisku :-D Inu – jak píšu o nějakém průšvihu je úspěch zaručen… Jen nevím, zda si tím nebuduji nezaslouženou pověst – přeci jen jsem člověk pořádný, včas chodící, vše stíhající a neuvěřitelně skromný :)

<!–texy–>Jooo, autobusy….Toto je bohužel velmi přesný příběh ze života. Ale co už, jak praví pravidlo 157/a – musíme se radovat z maličkostí. ;-)) Takže nohy na stůl, zapnout topení a cucat domácí grog. :-))