Inu (šiba inu) proč ne :) Šibí slovník se  setkal s nad očekávání kladným přijetím, tak proč nepokračovat dále. Nebo spíše zpět. Slovník byl určen hlavně pro páníky a paničky od šib (nenechme se zmýlit, tohle označení neříká nic o tom, kdo doma velí…), tak dnes se zaměřím spíše na “potenciální majitele”, kteří se chtějí dozvědět, co si to vlastně plánují nastěhovat do bytu :) Kdysi dávno (třeba tady) jsem psal, že nebudu citovat standard plemene, ok, tak tentokrát budu a rovnou i s komentářem.

Ono, charakterizovat šibu (ano, píše se shibu, ale s tím “š” je to tak nějak mazlivější, ostatně jako šiby samotné) na pár řádcích nejde. Mnozí se o to pokoušeli a nakonec napsali knihu. Nebo dvě. Nejstručněji se to povedlo asi paní Petrusové: “Kdyby šiba uměla říci jedno slovo, bylo by to “moje”: moje jídlo, moje hračky, můj dům, můj člověk – můj svět.”. (ano, profláknutá definice, ale velice trefná) Nicméně – jaká je opravdu šiba? A to nejen vzhledem ke své “lehce vztahovačné” povaze. Jak vypadá? Jak se chová? Jak se k ní chovat? Co čekat? A čím se opít, až nervy vyhlásí stávku? Hmmm, asi jsem si ukousl větší sousto, než Arči, když lovil labuť, ale popereme se s tím se šibí odvahou – a na pokračování. Takže, jdeme na to.

Quis es Šiba?

Tak se pusťme do citování standardu FCI, což je asi nejrychlejší metoda, jak poznat šiby. Ovšem čistě teoreticky :) (cituji-li, pak cituji překlad standardů z celysvet.cz a chovpsu.cz):

  • PůvodJaponsko. Šiba patří k původním plemenům a primitivním ještě ke všemu (což znamená, že na výstavách soutěží o BIG s husky, samojedy a dalšími velkými – a tudíž lépe viditelnými v tribuny… – plemeny. Jinými slovy – s BIG nepočítejte :D). Vzhledem k historii se dá říci, že ve většině dnešních psů je “kus šiby”.
  • Určenílovecký pes. To je patrné už ve chvíli, kdy vám nové štěňátko zakousne pantofle s králíčky. Samotná šiba se používala pro lov pernaté zvěře (čti: koroptve), ve smečce pak prý skolí i medvěda – věřte tomu a rozhodně se nejedná o lov typu: “medvěd se umlátí smíchy”.
  • Vzhled (obecně) – Vyvážené, proporční malé plemeno, velmi svalnaté a dobré kostry. Pevná konstituce. Obecně popsat šibu, to snad ani nejde :) Liška křížená s leopardem – co se povahy a postavy týče. Šibinky klamou tělem a neřekli byste, jako mají sílu – Arčidlo už v několika měsících aportovalo drobné předměty typu 2l pet láhev (plná) nebo kuchyňský stůl. V malém těle, silný duch a svaly z ocele – nerozčilovat…
  • Výška40 cm u psa a 37 u feny, plus/mínus 1,5 cm. K tomu není co dodat – šiba je taková “akita bonsai” vhodná i do města. Malý pes (kterému to ale nikdo neřekl, na to pozor) s rozumnou spotřebou :)
  • Váha – 8 až 10 kg. Ehm, tak tady standard lehce kecá. U fen bych tenhle údaj i překousnul, ale u psů? Asi takhle – 10kg vážící pes vypadá jako kulturista z Dachau a jestli se vám takový pohled líbí, pořiďte si domů xylofon a netrapte zbytečně psa :) Sice je váha hodně individuální a závisí na konstituci šibinky, ale řekl bych – všeho s mírou. Arči měří 38,5 cm a měl by mít podle FCI max. 9kg. Ehm… Tak o tři kilča jsme přestřelili – a vypadá nezdravě? Naopak. Tak prosím s rozumem, ju?
  • Povaha Věrná, ostražitá, velmi bystrá. A naprosto samostatná. Ve většině domácností se brzy stává hlavou rodiny, ale to neznamená, že by šlo o psa agresivního! Šiby jsou zlatíčka s poněkud větším egem. O věrnosti taky nepochybujte, ale ta je poněkud selektivní – tedy, je bezvýhradná, ale nejčastěji k jednomu člověku – ostatní jsou bráni jako rodina, kamarádi. Důvěru přes hranice “kamarád na hraní” si musí člověk zasloužit a ne uplatit či vyprosit. (hmmm, šibí povaha bude na samostatný článek…)
  • Srst Srst je hustá, huňatá a rovná, s teplou měkkou podsadou. A naprosto bezúdržbová – když pominu občasné očištění od zbytků leknínů a žabince. Deset měsíců ročně má šiba nádherný kožíšek vzor “hladící povrch”. Zbylé dva měsíce máte kožíšek všude. I ve štrůdlu. I když – některá šiba je líná i línat :)
  • HlavaHlava ve tvaru trojúhelníku má širokou mozkovnu a široké lícní kosti. Široké čelo bystrý rozum značí. A šibinky jsou skutečně velmi inteligentní, mrchy jedny vychytralý…
  • Čenich Čenich je poměrně hluboký. Nosní hřbet je rovnoběžný s linií čela. Hluboký je zejména v okamžicích, kdy se v okolí objeví nedostatečně střežené pochoutky. Věřím, že šibidlo dokáže na jeden zátah pozřít i celé kuře.
  • Oči Poměrně malé, trojúhelníkové, tmavě hnědé barvy, vnější oční koutek lehce zdvižený. Asijské oči dodávají šibě šibalský vzhled křížený s pohledem plaché laně. Ty potvory toho dokáží velice schopně zneužívat a je velmi těžké šibičce něco vyčítat do očí.
  • Uši Poměrně malé, trojúhelníkové, vztyčené, lehce kupředu naklopené. Dokonalý detektor i toho nejjemnějšího zašustění obalu od čehokoliv jedlého. Je zajímavé, že Arči dokáže na 20 metrů odlišit zvuk otevírané plechovky s barvou od plechovky s párky…
  • KrkSilný svalnatý, dobře proporční k hlavě a tělu. Sice dobře proporční, ale lehce neohnutelný – šiba se před ničím a nikým neskloní. Berte na vědomí, až se budete snažit docílit „podřízeného postoje podle příručky pro výcvik NO“.
  • Trup Hřbet rovný a silný, bedra široká a svalnatá. Hrudník, žebra dobře klenutá. Břicho vtažené. Jedním slovem „samuraj“ – vznešený pes, který svým zjevem nezapře temperament a sílu.
  • OcasVysoko nasazený, silný, zcela stočený nebo srpovitě zahnutý. Čím zatočenější, tím lépe se do něj zamotává vodítko… Díky svému umístění ale také představuje poslední “záchytný bod” u prchající šiby. Nutno ale čapnout u kořene, jinde pevnému uchopení překáží srst :)
  • Tlapky Prsty sevřené a dobře klenuté, polštářky pevné a pružné, drápy tvrdé. Velmi, velmi tvrdé. Šibáčci rádi „dominantně zvedají tlapku“, tak doporučuji nesetrvávat v místě dopadu :) Naopak taková „masáž šibou“ je velice příjemný zážitek :)
  • Pohyb Pohyb živý, volný a líbivý. Dost dobře si nedovedu představit “mrtvý pohyb” :-) Nicméně je fakt, že zejména “volný” vystihuje velice přesně obvyklý styl pohybu… A to jak “na volno”, tak na vodítku (v tomto případě má “volný pohyb” ale i páníček…). Šiby jsou každopádně ladná a elegantní zvířata a dokáží velice živě zmizet mezi stromy. Na druhou stranu není pro ně problém prospat půl dne, stejně jako ulítat 30 kiláků a za hodinu se dožadovat dalšího venčení. Šibu neutaháte, ale přizpůsobí se vám. Většinou.
  • Specifika – de facto všechno :)

A to by pro jeden díl asi stačilo, příště se podíváme podrobněji na povahu a doporučení kolem „sžívání se“ se šibou. Zatím jen poradím – nakupte portské, přijde vhod :)

A pochopitelně ještě jedna fotka „typické šiby“ :D Ano, propagaci Arčiho si nemůžu odpustit :)

arci-propagace

3 komentáře na “O šibách obecně 1 – standard”

  1. wakowlk napsal:

    fakt dobrej článek. Některé věci jsi vystihl naprosto přesně – lovecký pes – Arčí mi zakousla papučky s vlkem a rozcupovala deku s obrázkem tygra. Ten lov medvěda si představuju takhle – moje vřeštící dvouhlavá smečka ( Arčí ječí vzteky, že se zas něco děje, Quia vříská z téhož důvodu ovšem radostí) se řítí na medvěda, medvěd šílený z toho kraválu prchá k myslivcům a prosí aby ho konečně odstřelili.
    široké čelo bystrý rozum značí – to áno, Kvijátko je navíc docela sečtělé neb v mládí zhltala nějakou literaturu a soudě podle výběru titulů ( Staré pověsti české, 3a4 díl F.L.Věka, Malý Bobeš, dějiny válek v datech atd…) je to dneska docela vzdělaný pes
    čenich je poměrně hluboký – zvaný čuchometr, obě dokážou ucítit biftek i kdyby byl schovaný v ocelovém sejfu…
    pohyb volný a líbivý – ano znám ten pocit kdy šiba volně a líbivě mizí za obzorem, aby se za tři hodinky vynořila z úplně jiné strany příjemně unavená a spokojená sama sebou….zatímco mě válcuje deprese, že ji přejede traktor, zastřelí myslivec a nebo se opět vyválí v kupě prasečí kejdy….

  2. márty napsal:

    Štěk pro wakowlk: potlesk :) jo, tak pod tohle se taky podepíšu – až na to mizení za obzorem, to Arčidlo nepraktikuje. Jak mu zmizím z dohledu, přepíná se ze *zdrhacího* do *zoufale hledacího* režimu. Naštěstí :)

  3. Ivana z BA napsal:

    Super štandard, zaslúži potlesk!!!! Neviem sa dočkať pokračovania rozprávania o shibách. Ako je dobre čítať, že aj iné rodinky zažívajú so shibami to isté! :-))))))))))
    Mimochodom – ja tiež hovorím, že tá váha v štandarde vôbec nesedí. Hoshiko ma takmer 10 – a nemyslím, že by bola tučná fena, skorej naopak. Taký je to nežravec!
    A – lovecky pes – u nás sa prejavuje hlavne v nadšenom mykaní „koristi“ – zahryzne a rýchlo myká na jednu stranu, na druhú (v snahe „zabiť“ korisť). Nie raz sa v nadšení buchla o niečo, alebo – ak bola zahryznutá napr. do dlhého lana, tak pri mykaní ešte seba vymlátila po hlave… A na naše hlodavce musíme dávať poriadne pozor, stále striehne…

Vyštěkat

Můžete použít standardní HTML tagy a taky Texy formátování!